15 C 194/2023-37 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 32 380,85 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 14 083 Kč, to vše ve splátkách. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy o zápůjčce pouze 3 283 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy zápůjčce na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání a provedl dokazování potřebné pro rozhodnutí ve věci. 4. Ze smlouvy o zápůjčce soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 14 083 Kč, to vše formou 60 týdenních splátek. 5. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce celkem zaplatil 3 283 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. 6. Soud nemá za prokázané, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila řádně původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelské úvěr podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”) zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně jednání nebyla přítomna a soud tak nemohl žalobkyni poučit o tom, že dosud nenavrhla důkazy prokazující, že před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr řádně a vystavuje se tak nebezpečí neunesení důkazního břemene v této otázce. 7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného. Jako příjmy žalovaného zjistila původní věřitelka částku 28 671 Kč, skládající se z čistého příjmu žalovaného ve výši 15 671 Kč a z dalších příjmů domácnosti žalovaného ve výši 13 000 Kč. Výši příjmů žalovaného ověřila původní věřitelka prostřednictvím pracovní smlouvy za období od [datum] do [datum] a výplatních pásek za období červenec a srpen 2019. Další čisté příjmy domácnosti zůstaly neověřeny. Jako výdaje žalovaného zjistila původní věřitelka částku 6 500 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. 9. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc červenec 2019 soud zjistil čistou mzdu žalovaného v částce 14 789 Kč. Výslech svědka – vázaného zástupce právního předchůdce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] navrhla žalobkyně k prokázání tvrzení, že tato osoba ověřovala příjmy žalovaného na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě, kdy se jednalo o pracovní smlouvu z výplatní pásky za měsíce červenec a srpen 2019, soud neprovedl, neboť jeho výslech byl navržen ke skutečnostem, které již byly v řízení zjištěny, tedy čistá mzda žalovaného (k tomu srovnej judikaturu Ústavního soudu sp.zn. ÚS III [číslo], III. ÚS 95/97, III. ÚS 173/02, III. ÚS 569/03, II.ÚS 139/05, III. ÚS 359/05 a další, podle které lze neakceptování důkazního návrhu účastníka založit třemi důvody. Prvním je argument, podle něhož tvrzená skutečnost, k jejímuž ověření nebo vyvrácení je navrhován důkaz, nemá relevantní souvislost s předmětem řízení. Dalším je argument, podle kterého důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit tvrzenou skutečnost, čili ve vazbě na toto tvrzení nedisponuje vypovídací potencí. Konečně třetím je pak nadbytečnost důkazu, tj. argument, podle něhož určité tvrzení, k jehož ověření nebo vyvrácení je důkaz navrhován, bylo již v dosavadním řízení bez důvodných pochybností (s praktickou jistotou) ověřeno nebo vyvráceno). 10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal zápůjčku vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 14 083 Kč, to vše nejpozději do [datum]. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů a výdajů žalovaného. Jako příjmy žalovaného zjistila původní věřitelka částku 28 671 Kč skládající se z čistého příjmu žalovaného ve výši 15 671 Kč a z dalších příjmů domácnosti žalovaného ve výši 13 000 Kč a jako výdaje žalovaného částku 6 500 Kč. Výši části příjmů žalovaného ověřila původní věřitelka prostřednictvím výplatních pásek za období červenec a srpen 2019. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy o zápůjčce pouze 3 283 Kč, přičemž poslední platbu učinil [datum]. Dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. 11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 17. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský