32 C 321/2022-40 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 86.068,22 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 86.068,22 Kč od [datum] do zaplacení – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], údajně se žalovanou dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalované úvěr v celkové výši 86.068,22 Kč (respektive poskytl žalované úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu 35.000 Kč, respektive 59.000 Kč a následně 66.000 Kč po údajném uzavření dodatků o navýšení úvěrového limitu, což ovšem vyplývá pouze z příloh žaloby, nikoli ze žaloby samotné). Dle tvrzení žalobce žalovaná vyčerpala částku ve výši 86.068,22 Kč, kterou neuhradila a splatnost úvěru nastala ke dni [datum], přičemž tvrzení žalobce uvedené v žalobě neodpovídají skutečnosti, jak bude podrobněji vyloženo dále. 2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum] + Listinou o převodu ze dne [datum], Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum] – žalované adresováno na adresu, kterou má jako trvalý pobyt evidovanou v CEO. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila. 4. Skutkový stav, který byl popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky [právnická osoba] doručenou soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patřil žalované (na čl. 23) + svazkem výpisů z běžného účtu žalované měl soud za prokázané, že na účet žalované došly z účtu právního předchůdce žalobce platby v celkové výši 182.491,02 Kč v období od [datum] do [datum], zároveň měl soud za prokázané platby z účtu žalované na účet právního předchůdce žalobce v celkové výši 222.835,31 Kč, tzn., že žalovaná na konto smlouvy přeplatila částku 40.344,29 Kč. Výpisem z revolvingového účtu (předloženého soudu žalobcem) měl soud za prokázané platby od právního předchůdce žalobce na účet žalované v celkové výši 182.491,02 Kč v období od [datum] do [datum], a zároveň platby od žalované na účet právního předchůdce žalobce v celkové výši 222.835,31 Kč v období od [datum] do [datum]. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum], která je nepodepsaná žalovanou i právním předchůdcem žalobce (z této smlouvy bylo dle žaloby žalováno) měl soud za prokázané pouze to, že nebyla vlastnoručně podepsána žalovanou ani nikým jiným, ani nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud proto neměl touto listinou za prokázané, že tuto smlouvu vůbec uzavřela žalovaná a vzhledem k tomu, že nebyla smlouva podepsána, tak soud neměl za prokázaný ani obsah této smlouvy, neboť netuší, s jakou smlouvou se žalovaná údajně při jejím údajném uzavírání seznámila, ani to, zda to byla skutečně žalovaná, kdo smlouvu uzavřel. Dodatkem o navýšení úvěrového limitu ke Smlouvě o revolvingovém úvěru se společností [právnická osoba] ze dne [datum] – uzavřeným dnem [datum], kterým se mění výše úvěrového limitu poskytnutého klientovi na výši 59.000 Kč, nepodepsaným žalovanou ani právním předchůdcem žalobce, měl soud za prokázané pouze to, že nebyl vlastnoručně podepsán žalovanou ani nikým jiným, ani nebyl opatřen zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud proto neměl touto listinou za prokázané, že tento dodatek vůbec uzavřela žalovaná a vzhledem k tomu, že nebyl dodatek podepsán, tak soud neměl za prokázaný ani jeho obsah. Dodatkem o navýšení úvěrového limitu ke Smlouvě o revolvingovém úvěru se společností [právnická osoba] ze dne [datum] – uzavřeným dnem [datum], kterým se mění výše úvěrového limitu poskytnutého klientovi na výši 66.000 Kč, nepodepsaným žalovanou ani právním předchůdcem žalobce, měl soud za prokázané pouze to, že nebyl vlastnoručně podepsán žalovanou ani nikým jiným, ani nebyl opatřen zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud proto neměl touto listinou za prokázané, že tento dodatek vůbec uzavřela žalovaná a vzhledem k tomu, že nebyl dodatek podepsán, tak soud neměl za prokázaný ani jeho obsah. Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru – nepodepsanými žalovanou a nedatovanými neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaná vůbec seznámila za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalované a rovněž právního předchůdce žalobce. Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Listinou nazvanou:„ [jméno] [anonymizována dvě slova]“ měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce eviduje ve svém interním dokumentu, neboť tato listina je pouze interním dokumentem právního předchůdce žalobce, že vyplatil žalované částku 2.224 Kč, přičemž tato platba odpovídá jedné položce i ve výpisu z revolvingového účtu, dále soud z této listiny zjistil číslo účtu žalované, na který byly finanční prostředky zaslány. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím lístkem ze dne [datum] neměl soud za prokázané, že se tato výzva skutečně dostala do dispozice žalované, neboť nebylo prokázáno, že jí byla řádně doručena na adresu jejího trvalého pobytu, bylo prokázáno pouze to, že tato výzva byla žalované adresována na adresu, kterou má jako trvalý pobyt evidovanou v CEO. 5. Žalobce na výzvu soudu doplnil svá žalobní tvrzení o tom, jakým způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalované, a to v podání doručeném soudu dne [datum] (na čl. 26 spisu). Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované lustrací veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI, a dále vycházel z prostého tvrzení žalované o tom, že má pravidelný měsíční příjem a je schopna úvěr splácet, k důkladnému posouzení úvěruschopnosti žalované by právní předchůdce žalobce přistoupil až ve chvíli, kdy by žalovaná vyjádřila pochybnost, že bude schopna úvěr hradit. Právní předchůdce žalobce vycházel z toho, že žalované musí z příjmu zbývat částka životního minima, t. č. ve výši 3.410 Kč, tedy že splátka úvěru musí tvořit maximálně 90 % disponibilního příjmu žalované (který ovšem právní předchůdce žalobce bezpečně nezjistil). Svá tvrzení o posuzování úvěruschopnost žalované žalobce nijak neprokázal žádnými listinnými důkazními prostředky, tato jeho tvrzení proto zůstala pouhými neprokázanými tvrzeními. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalované nijak prověřovány nebyly. <i>6. Soud zjistil, že proti žalované nebyla v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedena žádná exekuční řízení ani žádná řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, kde by žalovaná vystupovala jako povinná, žádná exekuční řízení nebyla proti žalované zahájena ani po uzavření smlouvy o úvěru.</i> 7. Z výše podrobněji rozebraných listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že by to byla konkrétně žalovaná, kdo tvrzenou smlouvu uzavřel s právním předchůdcem žalobce, neboť smlouva, ani žádný ze dvou dodatků, nebyly žalovanou podepsány. Při uzavírání tvrzené smlouvy nebyla nijak platně zjištěna (ověřena) totožnost žalované. Pouhé poskytnutí osobních údajů není řádným zjištěním a tím méně relevantním ověřením totožnosti. Údaje o čísle účtu a osobní údaje žalované mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi mnohokrát opakovaně setkává, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Není tak vůbec nijak prokázáno, že právní předchůdce žalobce jednal při uzavírání smlouvy se žalovanou. Smlouva nebyla žalovanou podepsána (ani nikým jiným, a to včetně právního předchůdce žalobce) a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, o kterém žalobce tvrdil, že s ním žalovaná údajně souhlasila. Tvrzení žalobce, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaná skutečně učinila, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž údajně žalovaná souhlasila. Soud tak nemá na jisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná, že smlouva byla uzavřena se žalovanou, ani že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění. 8. Soud se dále zabýval tím, zda byla jistina údajného úvěru vyp