32 C 374/2022-48 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše údajně z titulu „jednotlivé smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr údajně vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu 30 dnů, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně proto vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celého dluhu, nicméně žalovaný neuhradil ničeho. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle tvrzení žalobkyně tvořena následujícími položkami: jistinou úvěru ve výši , částka, a poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, . Pro případ, že by nebylo možné uznat nárok žalobkyně z titulu tvrzené smlouvy o úvěru, navrhla žalobkyně alternativu, aby soud jejímu nároku vyhověl z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, kterému finanční prostředky prokazatelně došly na bankovní účet v květnu 2019.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, + Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 37 – 38 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.4. Žalovaný se k věci nevyjádřil, z výpisu z Centrální evidence obyvatel ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný ukončil ke dni , datum, v České republice trvalý pobyt, poslední údajná adresa žalovaného v cizině (dle sdělení Magistrátu města Mostu ze dne , datum, – viz čl. 39 spisu) byla Bäckerweg. 18, Dresden, kam se žalovanému nepodařilo účinně doručit. Jelikož soudu není znám současný pobyt žalovaného, který evidentně pobývá v cizině, byl z tohoto důvodu žalovanému usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ustanoven opatrovník z řad advokátů: , tituly před jménem, , jméno FO, .5. Opatrovnice žalovaného se ve věci vyjádřila při jednání soudu dne , datum, , kdy uvedla, že má za to, že smlouva není uzavřena platně, jelikož dle listinných důkazů nebyla žalovaným řádně podepsána, přičemž tyto její námitky jsou vlastně již bezpředmětné po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyní a částečném zpětvzetí žaloby před zahájením dnešního ústního jednání. Ve závěrečném návrhu se vyjádřila tak, že žalobě v podobě po částečném zpětvzetí lze vyhovět z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.6. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , Banka, . doručenou soudu dne , datum, měl soud za prokázané, že bankovní účet č. , č. účtu, patřil žalovanému (na čl. 30) + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou jednu platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, a dále jednu platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 31).Rámcovou smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, + Jednotlivou smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, – nepodepsanými žalovaným měl soud za prokázaný obsah těchto listin, avšak nikoliv fakt, že smlouvy v této podobě s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel skutečně žalovaný, neboť ani jedna smlouva nebyla žalovaným podepsána, neobsahuje ani jiný projev vůle žalovaného, který by prokazoval, že žalovaný smlouvu v této podobě skutečně s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázaný pouze obsah této listiny, nikoli to, zda tyto informace byly žalovanému poskytnuty před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť ani tato listina neobsahuje podpis ani jiný projev vůle žalovaného.Výpisem periodickým z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, měl soud za prokázanou platbu ve výši , částka, dne , datum, na účet žalovaného (pozn. soudu toto datum však nesedí se žalobním tvrzením, kdy žalobkyně tvrdila, že platba byla žalovanému na účet poukázána dne , datum, ).Výpisem vlastním z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne , datum, měl soud za prokázanou platbu , částka, dne , datum, na účet právní předchůdkyně žalobkyně z účtu žalovaného (pozn. soudu ani toto datum však nesedí se žalobním tvrzením o údajném uzavřením úvěrové smlouvy).Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobce + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobce řádně vyzval žalovaného prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu tehdejšího posledně známého trvalého pobytu žalovaného.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, , a dále částka , částka, dne , datum, , a to převodem na tento účet z účtu právní předchůdkyně žalobkyně údajně na základě úvěrové smlouvy. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil, neboť pouhé tvrzení žalobkyně, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, že tento úkon – právní jednání, žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka ve výši , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , č. účtu, v rozhodném období, jak soudu na dotaz sdělila , právnická osoba, . ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 30 – 31 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši , částka, . Částku 30.000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, v tomto případě tedy nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že