46 C 167/2023-47 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 208 252,18 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Podle žaloby žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] [anonymizováno] smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek [číslo] na základě něhož žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 300 000 Kč. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovaná povinna splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 137 Kč. Výše úroku činila 10,9 % p. a. Dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě něhož byla posunuta splatnost splátek z 20. dne v měsíci na 24. den v měsíci. Na splátku splatnou dne [datum] žalovaná splatila jen 3,34 Kč, následné splátky již žalovaná nehradila. Žalobkyně proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Po zesplatnění žalovaná splatila ještě celkem 25 771,91 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje zaplacení jistiny ve výši 208 252,18 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 034,86 Kč, úrok a úrok z prodlení z dlužných částek. 3. Žalobkyně uvedla, že prověřovala úvěruschopnost žalované, a to na základě informací, které jí žalovaná sama poskytla v žádosti o úvěr. Osobní údaje ověřuje žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o finanční situaci žalované žalobkyni poskytuje sama žalovaná a žalobkyně je dále dle potřeby ověřuje. Žalobkyně ověřuje poměry žalované v BRKI a NRKI a z informací, které byly k dispozici společnostem ve skupině PPF. 4. Na základě výzvy soudu žalobkyně doplnila, že z dokladů žalované zjistila, že žalovaná bydlela v nájemním bydlení, byla svobodná, neměla vyživovací povinnosti, sama uvedla, že splácí měsíčně úvěry částkou ve výši 3 020 Kč, avšak dle pořízené úvěrové zprávy činila celková měsíční splátka 5 288 Kč. Žalovaná měla pracovat ve společnosti [právnická osoba] se mzdou 18 796 Kč měsíčně. Žalovanou deklarované příjmy ostatních členů domácnosti činily 20 000 Kč. Žalovaná vydávala dle svého prohlášení na bydlení 5 660 Kč měsíčně a na léky, jídlo a dopravu dalších 3 000 Kč. Podle tzv. expertní analýzy činily výdaje domácnosti 5 970 Kč a výdaje žalované 3 140 Kč. Žalobkyně zdůrazňuje, že žalované svůj dluh uznala, nadto své předchozí závazky řádně splácela. Na nynější úvěr splatila řádně celkem 46 splátek. 5. Při jednání soudu dne [datum] navrhla žalobkyně vydání rozsudku pro uznání s odkazem na uznání žalované ze dne [datum] založené do spisu. Uznání bylo žalovanou učiněno vůči žalobkyni, nikoliv ve vztahu k soudu. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v probíhajícím řízení nárok žalobkyně neuznala (a to ani písemně ani případně u jednání soudu), okresní soud návrh žalobkyně zamítl. Hmotněprávní uznání nároku žalovanou podle okresního soudu neumožňuje soudu pominout jeho zákonnou povinnosti zkoumat z úřední povinnosti, zda žalobkyně jako poskytovatelka úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy (§86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). 6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Z potvrzení o výši příjmu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou ve společnosti [právnická osoba] od [datum] na pozici„ fulfillment associate“ s průměrným výdělkem 18 796 Kč. 8. Z přehledu žádostí o úvěr je patrné, že žalovaná od roku 2017 žádala opakovaně o půjčku, čtyři úvěry jí byly schváleny a dvě žádosti byly stornovány. Poté již byly další žádosti zamítnuty. 9. Dle úvěrové zprávy ze dne [datum] plyne, že žalovaná bydlela v [obec], měla tři existující úvěry v celkové výši 370 300 Kč s měsíční splátkou 5 288 Kč. 10. Z rámcové smlouvy o [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně zřídila žalované bankovní účet. 11. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě ze dne [datum], ze standardní informace o spotřebitelském úvěru a splátkového kalendáře vyplývá, že na základě tohoto dodatku byl žalované poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč, který byl úročen úrokovou sazbou 10,9 % p.a. a žalovaná se zavázala jej řádně splácet 121 anuitními splátkami po 4 137 Kč. [příjmení] 221 074 Kč byla určena na refinancování starší půjčky. 12. Z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] vyplývá že žalovaná čerpala úvěr ve výši 300 000 Kč, přičemž z tohoto úvěru splatila předchozí dluh ve výši 219 295,80 Kč. 13. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla posunuta splatnost splátek z 20. dne v měsíci na 24. den v měsíci. 14. Dle uznání dluhu ze dne [datum] žalovaná svůj dluh z úvěru uznala. 15. Dle přehledu plateb žalovaná na uvedený úvěr splatila celkem 207 231,34 Kč. 16. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] vyplývá, že celkový dluh žalobkyně vyčíslila částkou 244 487,04 Kč. <b>17. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.</b> 18. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 19. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 20. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 25. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 26. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. 27. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná ji uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z půso