46 C 19/2023-35 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhala zaplacení částek 54 417 Kč a 10 182,20 Kč s úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že jako věřitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako dlužníkem úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen smlouva), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobkyní jakožto věřitelem (úvěrující) žalovanému jakožto dlužníkovi (úvěrovanému) ve výši 45 000 Kč. K vyplacení úvěru mělo dojít dne [datum]. Žalovaný měl úvěr splatit 48 měsíčními splátkami po 2 912 Kč, přičemž splátka zahrnovala i pojištění schopnosti úvěr splácet. Žalovaný na poskytnutý úvěr nesplatil nic. Podle bodu 6.3 smluvních ujednání došlo v důsledku prodlení žalovaného ke zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Podle bodu 6.1 smluvních ujednání požaduje žalobkyně zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 x 499 Kč. Žalobkyně pro prodlení žalovaného se splátkami účtovala náklady 2 x 200 Kč podle bodu 6.2 smluvních ujednání. Dlužná pohledávka se skládá z částky jednak z dlužné jistiny ve výši 45 000 Kč, smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, nákladů na vymáhání podle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč, smluvní pokuty podle bodu 6.5 smlouvy za dobu do vyhotovení žaloby ve výši 10 182,20 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 62,08 % ročně z jistiny úvěru ve výši 45 000 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 1 643,18 Kč a ve výši 11,75 % ročně z jistiny od [datum] do zaplacení. 3. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena na základě podkladů o příjmech žalovaného, výpisů z databází NRKI a [příjmení], hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Zdroje žalovaného byly dostatečné. Úvěr byl na základě použití matematického modelu a scoringu žalovaného doporučen ke schválení. 4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k jednání soudu se nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z karty hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný o osobě uvedl, že má pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 21 100 Kč. Z uvedeného příjmu žalobkyně kalkulovala částku 3 860 Kč jako životní minimum na klienta, splátky u žalobkyně v době žádosti o úvěr činily 2 284 Kč měsíčně. [příjmení] nájemného a inkasa byla stanovena ve výši 2 603 Kč. Celkové výdaje byla stanovena částkou 8 747 Kč měsíčně a rezerva tak činila 11 353 Kč měsíčně. Žalovaný měl být zaměstnán ve [právnická osoba] Ochrona Sp. o. o., organizační složka v České republice, a to na dobu neurčitou, měl mít maturitu a měl bydlet u rodičů. Uvedl, že je ženatý, avšak nežije s manželkou ve společné domácnosti. 7. Z výsledku lustrace žalovaného v databázi [příjmení] vyplývá, že žalovaný ke dni [datum] v této databázi neprocházel. 8. Z osobní karty klienta vyplývá, že samotná žalobkyně žalovanému udělila score 216, což znamená vyšší riziko, tedy že úvěr byl výrazněji limitován. 9. Z dokladu platbě ze dne [datum] vyplývá příjem mzdy ve výši 11 149 Kč. Z dokladu platbě ze dne [datum] vyplývá příjem mzdy ve výši 19 976 Kč. Z dokladu platbě ze dne [datum] vyplývá příjem mzdy ve výši 20 035 Kč. 10. Z kopie občanského průkazu žalovaného soud rozhodné skutečnosti nezjistil. 11. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] (včetně dokladu o odeslání tohoto oznámení), z předsmluvnho formuláře a ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 45 000 Kč s úrokem 62,08 % p.a. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v 48 pravidelných splátkách ve výši 2 912 Kč měsíčně. Současně s uzavřením úvěrové smlouvy bylo sjednáno pojištění schopnosti úvěr splácet dodatkem 1 k úvěrové smlouvě. Smlouvy byla sjednávána distančně, přičemž k ní není připojen elektronický podpis žalovaného. Žalovaný byl identifikován tzv. jedinečnými kódy. Mechanismus uzavření smlouvy vyplývá z listiny označení jako Podpis na dálku -smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. Produkt A). 12. Z předsmluvního formuláře je zřejmé, že jsou v něm shrnuty základní ustanovení smlouvy o úvěru. Ujednání o smluvních pokutách jsou stejně jako u smlouvy uvedena v rozsáhlém textu bez zvýraznění. 13. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum] vyplývá, že úvěr ve výši 45 000 Kč byl žalovanému vyplacen. 14. Z karty klienta a z výzvy k zaplacení ze dne [datum] a [datum] je patrné, že se žalovaný dostal do prodlení a byl upozorněn na možnost zesplatnění. Dle karty klienta žalovaný na úvěr nezaplatil ničeho. 15. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením splátky a žalovaný byl upozorněn na možnost zesplatnění úvěru, přičemž ke zesplatnění následně došlo. 16. Z předžalobní výzvy je patrné, že žalobkyně proti žalovanému uplatnila nárok. 17. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného, zejména jeho výdajovou stránku. 18. Podle § 1 z. s. ú., tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 19. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 20. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 25. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 26. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti. 27. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak v