46 C 222/2023-38 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila okresnímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky 81 773 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a 25 721,60 Kč. 2. Žalobkyně uvedla, že jako věřitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako dlužníkem (úvěrovaným) úvěrovou smlouvu [číslo] (dále jen smlouva), jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalobkyní jakožto věřitelem (úvěrujícím) žalované jakožto dlužníkovi (úvěrovanému) ve výši 70 000 Kč. Žalovaná měla úvěr splatit ve 48 měsíčních splátkách po 3 975 Kč. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou 62,09 % p. a. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu žalované a prohlášení žalované. Na základě těchto podkladů bylo zjištěno žalobkyní, že volné zdroje žalované jsou dostatečné. Byla prověřena úvěrová historie žalované v databázích [příjmení] a NRKI. Po provedení scoringu žalované bylo rozhodnuto o poskytnutí úvěru. Proti žalované nebylo vedeno insolvenční řízení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení se splácením. Do data zesplatnění úvěru žalovaná splatila 1 x 3 975 Kč a 1 x 25 Kč (celkem 4 000 Kč). Žalobkyni vzniklo na základě bodu 6.1 smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut ve výši 2 x 499 Kč (998 Kč) v důsledku prodlení se splátkami v délce delší než 30 dnů. V důsledku prodlení vzniklo žalobkyni rovněž právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované podle bodu 6.2 smlouvy ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč). Podle bodu 6.3 smluvních ujednání došlo v důsledku prodlení ke zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Podle bodu 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobou žalobkyně požaduje zaplatit původní dlužnou jistinu úvěru ve výši 69 647,10 Kč, přirostlý úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši 10 727,92 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náklady v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč, smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy od [datum] do [datum] ve výši 25 721,60 Kč, úrok z částky 69 647,10 Kč od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky 81 773 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Podáním ze dne [datum] (č.l. 20 a násl.) vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a soud proto řízení dle § 96 o.s.ř. částečně zastavil (výrok I. rozsudku). 4. Žalobkyně v doplněném podání rovněž uvedla, že úvěruschopnost žalované posuzovala na základě dokladů o příjmech, výpisů z databází [příjmení] a NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalobkyně prověřila, že žalovaná nebyla vedena v insolvenčním rejstříku, neměla u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, prověřila doklad totožnosti žalované, evidenci zaměstnavatele žalované v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající se žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně při posouzení příjmů žalované ověřila, že žalovaná měla příjem 29 000 Kč, výdaje pak byly stanoveny částkou 8 426 Kč (přičemž výdaje na bydlení měly činit 4 176 Kč). Ohledně výdajů žalobkyně vycházela z prohlášení žalované a zákonem stanoveného životního minima. 5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6. Z karty hodnocení klienta ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná o sobě uvedla, že je zaměstnaná s čistým příjmem 29 000 Kč měsíčně. Její výdaje byly stanoveny ve výši životního minima 4 250 Kč, na bydlení měla vydávat 4 176 Kč, jiné výdaje žalovaná mít neměla. Celkově tak výdaje žalované měly činit 8 426 Kč a rezerva žalované měla dosahovat 19 574 Kč. Zaměstnavatelem žalované měla být společnost [právnická osoba] se sídlem v [obec]. Žalovaná vyplnila dotazník tak, že měla být zaměstnána na dobu neurčitou, měla být svobodná, žila sama, má maturitu a bydlí ve státním či obecním bytě. 7. Dle transakcí (příjmů) na běžném účtu od června 2021 do září 2021 byla žalované vyplácena mzda [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve výši 12 609,33 Kč, 28 559,29 Kč, 29 668,80 Kč a 29 645,82 Kč. 8. Z výpisů z běžného účtu vyplývá, že účet je veden v [anonymizováno]. V měsíci březen 2022 činil počáteční zůstatek 0,96 eur a konečný zůstatek 0,01 eur, celou přijatou mzdu si žalovaná vybrala z bankomatu. V měsíci duben 2022 činil počáteční zůstatek 0,01 eur a konečný zůstatek 1,06 eur, téměř celou přijatou mzdu si žalovaná opět vybrala z bankomatu. 9. Z kopie občanského průkazu soud rozhodné skutečnosti nezjistil. 10. [příjmení] [příjmení] žalovaná dle výpisu ze dne [datum] neprocházela. 11. Dle interního scóringu bylo žalované přiděleno 388 bodů, což představovalo střední riziko. 12. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru ze dne [datum] č. a z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč s úrokem 62,09 % p.a. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v 48 pravidelných splátkách ve výši 3 975 Kč měsíčně. Žalovaná měla podle smlouvy splatit celkem 190 800 Kč. Návrh není žalovanou podepsán. Podle dodejky bylo schválení úvěru žalované doručeno [datum]. 13. Z předsmluvního formuláře je zřejmé, že jsou v něm shrnuty základní ustanovení smlouvy o úvěru. Ujednání o smluvních pokutách jsou stejně jako u smlouvy uvedena v rozsáhlém textu bez zvýraznění. 14. Dle dokladu o vyplacení úvěru ze dne [datum] bylo žalované vyplaceno na úvěr 70 000 Kč. 15. Z přehledu úvěru ze dne vyplývá, že žalovaná na úvěr splatila 1 x 3 975 Kč a 1 x 25 Kč (celkem 4 000 Kč). 16. Z výzvy ze dne [datum] a [datum] vyplývá, že žalovaná se dostala do prodlení se splácením splátek a byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru, přičemž ke zesplatnění následně došlo oznámením ze dne [datum]. 17. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou dle podacího archu téhož dne [datum]. 18. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 19. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 20. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 21. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 25. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle ní