46 C 248/2023-29 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne [datum] návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky 13 212,01 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 10 000 Kč, a to za úplatu a úrok. Žalovaný se zavázal zaplatit úrok ve výši 963 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč. Celkovou částku 18 592 Kč odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a úhrad se žalovaný zavázal zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Splatnost celého závazku nastala ke dni [datum]. Věřitelka postoupila svou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně žalobou požaduje žalobou neuhrazenou jistinu ve výši 3 812 Kč, sjednaný úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši 145,69 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 1 768,98 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení případu ve výši 335,49 Kč, úhradu za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 649,83 Kč, konečně smluvní pokutu ve výši 6 500 Kč, úrok vyčíslený od [datum] do [datum] ve výši 1 095,50 Kč a úrok z prodlení do [datum] ve výši 627,46 Kč. Nadto požaduje žalobkyně úrok a úrok z prodlení od [datum]. 3. Žalobkyně žalobu doplnila podáním ze dne [datum] (č.l. 20) tak, že úvěruschopnost žalovaného byla původní věřitelkou zkoumána. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr. Žalovaný sdělil, že je ve starobním důchodu s příjmem 11 838 Kč měsíčně a že výše jeho měsíčních výdajů činí 6 738 Kč. Neměl mít vyživovací povinnosti. Údaje tvrzené žalovaným ověřila věřitelka z důchodového výměru a poštovních poukázek. Žalovaný své tvrzení stvrdil čestným prohlášením, o jehož pravdivosti neměla věřitelka důvod pochybovat. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně (uložením a následným vyvěšením sdělení na úřední desce soudu). 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalovanému byla již před uzavřením smlouvy nařízena řada exekucí (sp. zn. 50 EXE 2187/2020, 48 EXE 2313/2018, 50 EXE 4974/2017, 50 EXE 4624/2017 a mnohé další) (č.l. 15). 8. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v této žádosti uvedl, že je starobním důchodcem s důchodem ve výši 11 838 Kč měsíčně (věřitelce byly údajně předloženy složenky a důchodový výměr). Jeho náklady na bydlení měly dosahovat 2 000 Kč měsíčně a náklady na jídlo a osobní náklady pak byly vyčísleny ve výši 3 410 Kč. Na splátky dřívějších úvěrů měl žalovaný vynakládat 1 328 Kč měsíčně. Žalovaný četně prohlásil, že žije v družstevním bytě, je rozvedený, má střední vzdělání s maturitou, nemá vyživovací povinnost a nemá osobní bankovní účet. 9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úrok byl sjednán pevnou částkou 963 Kč. Ve smlouvě byla žalovanému předepsána platba úplaty za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, dále poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 929 Kč a inkasní poplatek za úhrady v hotovosti ve výši 1 800 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku 18 592 Kč v 14ti splátkách po 1 328 Kč měsíčně. Smluvní pokuta je ve smlouvě zmíněna drobným písmem ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z oznámení postoupení ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovaným (uvedená v seznamu postoupených pohledávek) přešla na žalobkyni. 11. Z platební historie vyplývá, že žalovaný splatil celkem 11 880 Kč (v platbách 6 x 1 330 Kč, 2 x 1 000 Kč, 1 x 800 Kč, 1 x 600 Kč a 1 x 500 Kč). 12. Z výzvy k plnění předcházející žalobě ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Podle podacího lístku byla zásilka odeslána [datum] 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. 17. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy. 18. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy [číslo] s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 19. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 ([číslo] Sb. NSS)). 20. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS.