46 C 287/2023-24 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u okresního soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení a s úrokem. Podle žaloby, , Jméno zainteresované společnosti 0/0, a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru , Anonymizováno, č. , číslo, , na základě níž žalovanému poskytla úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal splácet anuitními splátkami ve výši , částka, měsíčně. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z informací od žalovaného. Žalobkyně dále nahlížela do databází BRKI, NRKI, do insolvenčního rejstříku a databáze ministerstva vnitra, současně žalobkyně zohlednila výši životního minima. Žalobkyně stanovila výši disponibilních příjmů žalovaného a provedl individuální zkoumání úvěrové bonity žalovaného a to za použití statistického modelu. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Žalobou je požadováno zaplacení jistiny ve výši , částka, , smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni zesplatnění, tj. ke dni , datum, ve výši , částka, , úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni , datum, ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem z prodlení z úroku ve výši , částka, , smluvní poplatky za odeslání upomínek a dalších písemností ve výši , částka, . Žalobou je požadován rovněž úrok z prodlení z částek , částka, a z , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému byla žaloba společně s výzvou k vyjádření doručena do datové schránky.3. Z úřední činnosti je soudu známo, že proti žalovanému byly nařízení okresním soudem tři exekuce (sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ).4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z formuláře žádosti o úvěr plyne, že žalovaný o sobě uvedl, že je svobodný, žije ve vlastním domě či bytě, je zaměstnán na dobu neurčitou ve společnosti , právnická osoba, na nižší vedoucí pozici s příjmem , částka, měsíčně. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti však měl činit , částka, . Žalovaný uvedl, že nemá žádné srážky ze mzdy či splátky.6. Z vyjádření k procesu úvěruschopnosti se podává, že žalobkyně uvedla, že prověřovala žalovaného v databázích BRKI, NRKI insolvenční rejstřík a databáze ministerstva vnitra. Od příjmů byly odečteny výdaje a náklady. Ostatní výdaje byly uvedeny nulovou položkou. Právní předchůdkyně žalobkyně rovněž vycházela z toho, že žalovaný nemá žádné předchozí závazazky. Příjem ve výši , částka, byl ověřen z běžného účtu. Podíl žalovaného na nákladech na bydlení činil 73,87 %, žalovaný měl bydlet ve vlastním bytě.7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíce předcházející uzavření úvěrové smlouvy (červenec, srpen 2019) vyplývá, že příjmy žalovaného ze zaměstnání odpovídají částce uvedené v žádosti, výdaje žalovaného však tyto příjmy překračují.8. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, vyplývá, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet 24 anuitními splátkami ve výši , částka, . Celkem měl žalovaný splatit , částka, .9. Z platební historie vyplývá, že žalovaný čerpal na úvěr částky , částka, a splácel částky 10 x , částka, a 1 x , částka, (celkem , částka, )10. Dle oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne , datum, se stal úvěr splatný dne , datum, . Podle podacího archu bylo zesplatnění odesláno dne , datum, .11. Žalovaný byl vyzýván rovněž předžalobní upomínkou ze dne , datum, odeslanou dne podacího lístku , datum, .12. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.13. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 [Právní rozhledy 21/2018 s. 757] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).17. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 [3225/2015 Sb. NSS]).18. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 – LCL Le Crédit Lyonnais SA v. Fesih Kalhan [Právní rozhledy 12/2014 s. 452]).19. Rovněž Ústavní soud dovodil v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 LPS. Ústavní soud tak ve svém nálezu dovodil jednoznačnou povinnost poskytovatele úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.20. Okresní soud shrnuje, že konstantní soudní judikatura obecně zastává názor, že zpravidla nepostupuje s odbornou péčí ten, kdo se spokojí s neověřenými ústními informacemi druhé smluvní strany (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006). Shodně i v případě posuzování platnosti spotřebitelských úvěrů pak dospívá k závěru, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně po