48 C 178/2021-38 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka] a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalovanou, jíž byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s limitem [částka], který žalovaná vyčerpala ve výši [částka], neuhradila jej ve výši [částka] Smluvní úrok byl ve výši 0,2833% denně z dlužné částky. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] společnosti [právnická osoba] a následně ještě téhož dne žalobkyni. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalovaná uhradila celkem [částka]. 3. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé přes výzvu. 4. Soud ve věci rozhodl na základě souhlasu účastníků dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 5. Podáním ze dne13 [číslo] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od [datum] do zaplacení, dále co do částky [částka] a co do částky [částka]. Nadále požadovala přiznat pouze částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky v zákonné výši od [datum] do zaplacení. Soud v tomto rozsahu pro zpětvzetí řízení zastavil dle § 96 odst. 1, 4 o.s.ř. aniž zjišťoval stanovisko žalované. 6. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 7. Příloha smlouvy o postoupení pohledávek prokazuje, že byla postoupena i žalovaná pohledávka pod číslem [jméno] [příjmení] [číslo]. 8. Listiny nadepsané [jméno] [anonymizována dvě slova] prokazují, že žalovaná čerpala úvěr dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka]. 9. Standardní podmínky Smlouvy o úvěru neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 10. Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 11. Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, touto smlouvou byl žalované poskytnut revolvingový úvěr. Maximální úvěrový rámec byl [částka], úrok byl 0,2833% denně. Aktuální výše čerpání úvěru byla [částka] a úvěrového rámce [částka] Smlouva je ze dne [datum]. 12. Rámcová smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, touto smlouvou byl žalované poskytnut revolvingový úvěr. Maximální úvěrový rámec byl [částka], úrok byl 0,2833% denně. Aktuální výše čerpání úvěru byla [částka] a úvěrového rámce [částka] Smlouva je ze dne [datum]. 13. [ulice] podmínky společnosti [právnická osoba], neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 14. Smlouva o revolvingovém byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalovanou, touto smlouvou byl žalované poskytnut revolvingový úvěr. Maximální úvěrový rámec byl [částka], úrok byl 8,5% měsíčně. Smlouva je ze dne [datum]. 15. Faktury za dobu od [datum] do [datum] prokazují čerpání úvěru ve výši [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum]. 16. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 17. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. 18. Smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne [datum] prokazuje postoupení žalované pohledávky společnosti [právnická osoba] 19. Smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], a [právnická osoba] ze dne [datum] prokazuje postoupení žalované pohledávky žalobkyni. 20. Kopie výpisů z účtu prokazují, že byla žalované poukázána na její účet částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum], částka [částka] dne [datum]. 21. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, že žalované jako spotřebiteli bylo předchůdkyní žalobkyně poskytnuto převodem na účet celkem [částka], žalovaná uhradila celkem [částka]. Nebylo nijak doloženo zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru přes výzvu soudu. 22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 23. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 24. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 25. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 26. [příjmení] závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne [datum] ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen t