48 C 50/2023-21 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky [částka] (za 3 upomínky po [částka]), se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a navazujícího sjednání [anonymizováno] mezi [právnická osoba], a žalobkyní, jíž byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši [částka], který žalovaná řádně a včas nehradila. Úvěruschopnost žalované byla posuzována ve veřejných zdrojích i s ohledem na znalost pohybů na jejím účtu. Pro překročení povoleného úvěrového limitu žalovanou byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a dlužný zůstatek dále úročen sazbou ve výši 29% pro nepovolený debetní zůstatek. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila ve věci samé. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Dopis ze dne [datum] je jednoduchou předžalobní upomínkou žalované. Dopis ze dne [datum] je oznámením žalované o postoupení pohledávky za ní žalobkyni. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje, že žalované byl odeslán dopis, Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené dne [datum] prokazuje, že žalované byl [právnická osoba], poskytnut úvěrový limit ve výši [částka]. Dispozice byla uzavřena dne [datum]. Smlouva o bankovních produktech a službách byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], a žalobkyní, předmětem je poskytování bankovních služeb žalované, včetně vedení běžného účtu. Dopis ze dne [datum] je oznámením o vyčíslení dluhu na úvěrovém účtu ve výši [částka] s výzvou k jeho úhradě do [datum]. Žalovaná byla upozorněna, že dluh se bude navyšovat o úroky. Dohoda o úplatě ze dne [datum] prokazuje, že se [právnická osoba] a žalobkyně dohodli, že k postoupení pohledávek dojde okamžikem zaplacení ceny za postupované pohledávky. Potvrzení ze dne [datum] prokazuje, že úplata za postoupené pohledávky byla uhrazena [právnická osoba] žalobkyní. Příloha [číslo] Seznam postupovaných pohledávek ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] prokazuje, že byla postoupena žalovaná pohledávka pod [číslo]. Sazebník poplatků prokazuje, že poplatek za každou zaslanou upomínku činí [částka]. Smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi [právnická osoba], a žalobkyní byla uzavřena dne [datum], předmětem je postoupení pohledávek žalobkyni uvedených v příloze [číslo] Seznam postupovaných pohledávek. Úrokový lístek prokazuje, že Smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku činí 29% ročně. Všeobecné obchodní podmínky ve znění k [datum] prokazují, že dle čl. 44b je banka oprávněna ukončit smluvní vztah odstoupením či výpovědí pro Případ porušení, dle čl. 44c je Případem porušení i překročení Povoleného limitu, pak je dle čl. 44d banka oprávněna převést v případě překročení Povoleného limitu debetní zůstatek z Běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení Povoleného limitu a oznámit Klientovi číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých měsíčních anuitních splátek s tím, že délka splácení nepřesáhne dobu 24 měsíců a dále oznámí aktuální výši Poplatku za převedení pohledávky [příjmení] na úvěrový účet ve výši Uveřejněné v Sazebníku. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. Žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] prokazuje, že žalovaná dne [datum] požádala o [anonymizováno], uvedla, že je svobodná, zaměstnaná od [datum] na dobu neurčitou, má základní vzdělání, její příjem je [částka], nemá děti, příjem byl doložen běžným účtem. Výpisy z úvěrového účtu za dobu od [číslo] do [číslo] prokazují debetní zůstatek na účtu ve výši [částka] včetně úroků [částka] a poplatků [částka]. Dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] prokazují, že žalovaná byla 3x vyzvána k úhradě dlužné částky. [právnická osoba], uvedla k úvěruschopnosti, že byla posuzována s ohledem na interní i externí databáze, byl proveden výpočet disponibilní částky s ohledem na splátkové a nesplátkové výdaje žalované. Byl ověřen její příjem. Interní splátky žalované byly [částka], měsíční splátka úvěru byla [částka]. Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizováno] prokazuje, že žalovaná byla seznámena s podmínkami úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy. Platební historie prokazuje vznik a složení žalované částky včetně rozpadu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Soud dospěl k závěru, že s ohledem na znalosti [právnická osoba], o pohybech na běžném účtu žalované a s ohledem na její vyjádření byla úvěruschopnost posouzena v dostatečném rozsahu. Žalovaná překročila povolený debet, tento byl převeden na nový úvěr, který žalovaná neuhradila. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě pouze s tím, že soud v souladu s § § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, omezil požadovaný úrok z úvěru pouze na 90 dnů a následně přiznal úroky z úvěru ve výši úroků z prodlení, ve zbylém rozsahu soud žalobu částečně zamítl, neboť žalobkyně se domáhala vyššího plnění něž je v souladu s právní úpravou. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 66,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,08 % a úspěchu žalované v rozsahu 16,92 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1