48 C 76/2023-28 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], poplatky [částka] po [částka] za 3 upomínky, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o bankovních produktech a službách a navazující smlouvy o kontokorentním úvěru [anonymizováno] ze dne [datum] uzavřených mezi [právnická osoba], a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut kontokorent ve výši [částka] k běžnému účtu. Žalovaný nepovoleně přečerpal povolený úvěrový limit, čímž mu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Bylo mu zrušeno poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek ve výši [částka] byl převeden dne [datum] na nově zřízený otevřený úvěrový účet [číslo]. Žalovaný byl marně vyzván k jeho úhradě, proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn a žalovaný vyzván k úhradě konečné dlužné částky. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou pro nepovolený debet ve výši 29% ročně. 2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 3. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 6. Dopis ze dne [datum] je jednoduchou předžalobní upomínkou. 7. Dopis ze dne [datum] je oznámením žalovanému o postoupení pohledávky žalobkyni. 8. Podací lístek ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 9. Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne [datum] prokazuje, že byl žalovanému otevřen [právnická osoba], běžný účet a [anonymizováno] ve výši [částka]. Dispozice byla uzavřena dne [datum]. 10. Smlouva o bankovních produktech a službách byla mezi žalovaným a [právnická osoba], uzavřena dne [datum]. [příjmení] se jí zavázala žalovanému poskytovat žalovanému bankovní služby. 11. Dopis ze dne [datum] je oznámením o zesplatnění úvěru žalovaného pro porušování smluvních ujednání, dlužná částka činila [částka]. 12. Smlouva o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba], a žalobkyní ze dne [datum] a Dohoda o úplatě ze dne [datum] prokazují, že došlo k postoupení pohledávek žalobkyni. 13. Potvrzení o úplatě ze dne [datum] prokazuje, že byla uhrazena úplata za postoupení pohledávek. 14. Příloha smlouvy o postoupení pohledávek prokazuje, že byla postoupena i žalovaná pohledávka pod [číslo]. 15. Sazebník z roku 2008 neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 16. [právnická osoba], platné od [datum] neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí. 17. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. 18. Sazebník platný od [datum] prokazuje, že poplatek za zaslání upomínky činí [částka]. 19. VOP platné od [datum] prokazují, že podmínky flexikreditu jsou upraveny v samostatných podmínkách. 20. Výpisy z úvěrového účtu za dobu od [číslo] do [číslo] prokazují, že žalovaný dlužil [částka], nic neuhradil a tento úvěrový účet č. [bankovní účet] mu byl otevřen dne [datum]. 21. Upomínky ze dne [datum], [datum] a [datum] prokazují, že žalovaný byl upomenut o zaplacení dlužné částky. 22. Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 31.12.2013 prokazují, že dle čl. 23 je případem porušení prodlení se splněním jakékoli pohledávky, pak je dle čl. 24 banka oprávněna závazky zesplatnit, v případě překročení povoleného limitu je banka oprávněna převést debetní zůstatek z Běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet ke dni zrušení Povoleného limitu a oznámit Klientovi číslo nového úvěrového účtu, celkovou dlužnou částku, výši jednotlivých měsíčních splátek s tím, že délka splácení nepřesáhne dobu 48 měsíců. [příjmení] [příjmení] vedenou na úvěrovém účtu, je Klient oprávněn zcela nebo z části splatit před konečným termínem splatnosti, a to za podmínek pro předčasné splacení Splatného [anonymizováno]. 23. Úrokový lístek platný od [datum] prokazuje, že úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činila 29% ročně. 24. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že byl žalovaný informován o ukončení poskytování [anonymizováno] a otevření úvěrového účtu. Bylo mu stanoveno 16 splátek po [částka] počínaje [datum]. 25. Čestné prohlášení o zasílání mzdy ze dne [datum] podepsané žalovaným prokazuje, že žalovaný potvrdil, že je mu na účet zasílána mzda za [číslo] až [číslo] ve výši od [částka] do [částka]. 26. Předsmluvní informace prokazují, že žalovaný byl seznámen s parametry flexikreditu dne [datum]. 27. Žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] prokazuje, že žalovaný požádal [datum] banku o [anonymizováno], uvedl své příjmy [částka], neměl žádné srážky, splátky ani děti, byl zaměstnán. Úvěrový rámec žádal ve výši [částka]. Účet měl založen od roku 2009. 28. Vyjádření ze dne [datum] k úvěruschopnosti žalovaného od [právnická osoba], prokazuje, že byly ověřovány příjmy žalovaného, veřejné databáze, byla vypočtena disponibilní částka, zohledněny byly i výdaje žalovaného. Příjem žalovaného byl ověřen z dokladu, interní splátky byly zjištěny ve výši [částka] (konsolidace), externí splátky nebyly zjištěny, měsíční splátka úvěru měla činit [částka]. 29. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Žalovaný měl u žalobkyně veden účet od roku 2009, byla mu něj zasílána mzda, v roce 2016 požádal o revolvingový úvěr ve výši [částka], který však nepovoleně přečerpal a neuhradil, proto byl revolvingový úvěr v souladu s podmínkami převeden na úvěr a žalovanému stanoveny splátky, které nehradil, dostal se do prodlení a úvěr byl zesplatněn. Úvěruschopnost byla posuzována s ohledem na příjmy a výdaje žalovaného na jeho běžném účtu, tak i z veřejně dostupných informací. 30. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 31. V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z. (s ohledem na uzavření úvěrové smlouvy v roce 2016), který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec nepovoleně překročil, po zesplatnění úvěru ani nehradil splátky, proto byl úvěr zesplatněn, závazek je splatný. 32. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 33. Dle § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úr