48 C 92/2023-18 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši [částka], úrok [částka] (sestává ze smluvního úroku [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], nákladů na vyhodnocení úvěru [částka], inkasního poplatku [částka], smluvní pokuty [částka] a úroku [částka]) se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba], a žalovaným jako podnikatelem, jíž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednané výši [částka]. Žalovaný uhradil pouze [částka] Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení, tedy z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a navazující Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Žalovaný se přes výzvu soudu nevyjádřil ve věci samé. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek byl uzavřen mezi [právnická osoba] a žalovaným, předmětem je změna textace části Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, dodatek byl uzavřen dne [datum]. Přílohou je vzor Dílčí smlouvy o postoupení Pohledávek a Dohoda o úplatě. Potvrzení o provedení transakce prokazuje, že byla uhrazena cena za postoupené pohledávky žalobkyní. Dopis ze dne [datum] je oznámením o postoupení pohledávky za ním žalovanému. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou. Rámcová smlouva o postupování pohledávek byla uzavřena mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum], předmětem je postupování pohledávek žalobkyni. Podací arch prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne [datum]. Podací arch prokazuje odeslání dopisu žalovanému dne [datum]. Smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalovaným jako podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti dne [datum], předmětem byl úvěr ve výši [částka], který měl žalovaný splatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka] v celkové výši [částka]. Nad rámec jistiny měl uhradit [částka] úrok, [částka] úhradu za poskytnutí úvěru, [částka] náklady vyhodnocení úvěru a [částka] inkasní poplatek. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení. Součástí byl splátkový kalendář. Dílčí smlouva o postoupení Pohledávek ze dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba], a žalobkyní, předmětem bylo postoupení pohledávek, včetně žalované. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně. Žádost o půjčku prokazuje, že žalovaný požádal o úvěr ve výši [částka] dne [datum]. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. V rámci právního posouzení smluvní pokuty soud vycházel z § 2048 až § 2052 o. z., který stanoví, že dle § 2048 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě, a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Úvěruschopnost nebylo třeba posuzovat, žalovaný uzavřel smlouvu jako podnikatel. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].