50 C 137/2022-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 8. 2022, doplněnou dne 8. 11. 2022, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 2 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla dne 24. 9. 2014 úvěr ve výši 2 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Jelikož úvěryschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně zkoumána, požaduje žalobkyně částku 2 500 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny 2 500 Kč od 29. 7. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne 24. 9. 2014 byla z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 2 500 Kč O tom, že se jedná o účet žalovaného, svědčí označení účtu jménem žalovaného. 6. Ze smluv o postoupení pohledávek se podává, že pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 4. 2015 na [právnická osoba], s.r.o., a následně dne 17. 8. 2017 touto společností na [právnická osoba], s.r.o. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 5. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena společnosti [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. 7. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 20. 7. 2022 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž mu byla poskytnuta lhůta do do 7 dnů od odeslání předžalobní upomínky. Předžalobní výzvu žalobkyně předala k poštovní přepravě dne 21. 7. 2022. 8. Žalobkyně neprokázala, že žalovaný uzavřel úvěrovou smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně, neboť vlastní úvěrová smlouva soudu předložena nebyla. Za této situace soud uzavřel, že nelze zjistit, že byla uzavřena úvěrová smlouva. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní ohledně prokázání uzavření úvěrové smlouvy. 9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí finančních prostředků žalovanému ve výši 2 500 Kč, posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.). Ochuzenou (právní předchůdkyní žalobkyně) byla bez právního důvodu přenechána obohacenému (žalovanému) částka 2 500 Kč, k jejímuž vrácení byl žalovaný vyzván ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy (§ 1958 o.z.). Dle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. K poštovní přepravě byla předžalobní výzva předána dne 21. 7. 2022. Třetí pracovní den, tj. v pondělí 25. 7. 2022, se zásilka považuje za doručenou. Lhůta 7 dnů k úhradě žalovanému uplynula v pondělí dne 1. 8. 2022, od 2. 8. 2022 je žalovaný s plněním v prodlení. Soud tak vyhověl žalobě co do částky 2 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 500 Kč od 2. 8. 2022 do zaplacení (viz výrok II). Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. 10. Ve zbývající části, tedy co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 500 Kč od 29. 7. 2022 do 1. 8. 2022, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I). 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobkyně byla ve věci převážně úspěšná, když její neúspěch tvořil pouze zamítnutý požadavek na úrok z prodlení za krátké období. Proto soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x 200 Kč, tj. celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 489 Kč. 12. Za doplnění žaloby soud žalobkyni náhradu nákladů nepřiznal, neboť tyto náklady neshledal účelně vynaloženými, protože tvrzení zde obsažená měla být součástí žaloby. 13. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 14. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.