ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2023:50.C.152.2023.2 Datum: 2023-10-30 Předmět: 70 165,10 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 10 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 z ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 70 165,10 Kč s příslušenstvím (["§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 10 z. č. 549/1991)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 70 165,10 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovaným 26. 2. 2020 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 11 957 Kč, to vše nejpozději do 6. 1. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy o úvěru pouze 7 600 Kč, přičemž poslední platbu učinil 12. 6. 2020. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Dne 16. 12. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.
2. Dále uzavřela původní věřitelka s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo]. Soud žalobkyni vyzval, aby tuto smlouvu předložila. Žalobkyně tuto smlouvu nepředložila s odůvodněním, že smlouvou nedisponuje. Z důvodu absence předmětné smlouvy vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu všech nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo]. Soud proto v této části řízení zastavil.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným 26. 2. 2020 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 11 957 Kč, to vše nejpozději do 6. 1. 2021.
6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na dluh ze smlouvy o úvěru celkem zaplatil 7 600 Kč, přičemž poslední platbu učinil 12. 6. 2020.
7. Ze zákaznické karty soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného posouzením tvrzených příjmů a výdajů žalovaného.
8. Soud žalobkyni vyzval, aby navrhla soudu důkazy způsobilé prokázat, že původní věřitelka ověřovala výši tvrzených příjmů a výdajů žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalobkyně žádné další důkazy nenavrhla a soud tak nemá tuto skutečnost za prokázanou.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že 16. 12. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 26. 2. 2020, [číslo] poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 11 957 Kč, to vše nejpozději do 6. 1. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením tvrzených příjmů a výdajů žalovaného. Údaje o příjmech a výdajích žalovaného původní věřitelka neověřovala. Žalovaný zaplatil na dluh ze smlouvy o úvěru pouze 7 600 Kč, přičemž poslední platbu učinil 12. 6. 2020. Dne 16. 12. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.
11. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
17. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Původní věřitelka se při ověřování úvěruschopnosti žalovaného spokojila s pouhým tvrzením žalovaného o výši jeho příjmů a výdajů, aniž by toto tvrzení ověřila z relevantních zdrojů. O tom nelze učinit než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy o úvěru porušila původní věřitelka svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srov. Nejvyšší soud, 33 Cdo 2178/2018). Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy.
18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
20. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
21. Podle závěrů vyřčených v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je smyslem úpravy uvedené v zákoně o spotřebitelském úvěru vedle ochrany spotřebitel též postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spo
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.