50 C 32/2023-36 — Okresní soud v Mostě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 85 915 Kč s příslušenstvím. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši 59 131,70 Kč (50 000 Kč jistiny a 9 131,70 Kč přirostlé úroky), smluvní pokuta 998 Kč, náklady s prodlením 400 Kč, smluvní pokuta podle článku [anonymizováno] smlouvy o úvěru ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru ode dne 26. 3. 2020 do dne podání žaloby ve výši 24 002 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy s úroky z úvěru a úroky z prodlení, dále úhradu za pojištění ve výši 1 384 Kč, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 12. 2019, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který žalovaný řádně a včas nehradil ve sjednaných 24 měsíčních splátkách po 5 650 Kč. Pro prodlení žalovaného s úhradami byl úvěr zesplatněn. Žalovaný ve splátkách neuhradil ničeho. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována dle údajů a podkladů, které poskytl sám žalovaný, dále kontrolou v dostupných registrech, výplatními páskami, informativním výpisem z účtu žalovaného. Žalobkyně tak postupovala s řádnou péčí a úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě možných podkladů, které byla schopna opatřit. 2. Žalovaný se nevyjádřil ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavil. 3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. 4. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru [číslo] byla dne 16. 12. 2019 (dále jen„ smlouva“) uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným a jejím předmětem byl úvěr ve výši 50 000 Kč, který měl žalovaný splácet v pravidelných 24. měsíčních splátkách po 5 650 Kč, celkem měl zaplatit částku 118 992 Kč. Úrok z úvěru byl dohodnut ve výši 102,29 % ročně, výše RPSN 166,87 %. Ve smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení smluvní povinnosti (článek [anonymizováno]). Jako účet pro poskytnutí úvěru byl označen účet číslo [bankovní účet], na který žalobkyně odeslala dne 17. 12. 2019 částku 50 000 Kč, jak soud zjistil z předloženého potvrzení o provedení platby. Z přílohy [číslo] ke smlouvě soud zjistil, že žalovaný uzavřel pojištění pro případ neschopnosti splácet poskytnutý úvěr s měsíčním pojistným ve výši 692 Kč, splatným s pravidelnou splátkou úvěru. 5. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaný uvedl měsíční příjem ze zaměstnání 32 000 Kč, životní minimum je 3 410 Kč, nehradil žádné splátky úvěru poskytnutého žalobkyní, za bydlení vydá 3 000 Kč (uvedl, že bydlí v družstevním bytě). Disponibilní zdroj by měl být ve výši 24 090 Kč. 6. Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 17. 12. 2019, prokazuje, že žalovanému bylo oznámeno uzavření smlouvy žalobkyní. 7. Klientská karta prokazuje, že žalovaný neuhradil řádně už první splátku, splatnou 19. 1. 2020. 8. Dopis ze dne 24. 3. 2020 je oznámením o zesplatnění úvěru ve výši 61 913 Kč s výzvou k úhradě do 10 dnů od data odeslání oznámení. 9. Dopisy ze dne 20. 3. 2020, 19. 2. 2020,„ Výzva k zaplacení upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru, Předžalobní výzva“ prokazují, že žalovaný byl opakovaně upomenut o zaplacení dlužné splátky a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru v důsledku prodlení s úhradou dohodnutých splátek úvěru. 10. Předsmluvní formulář neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 11. Kopie OP žalovaného prokazuje, že jím žalobkyně disponuje. 12. Potvrzení o nastavení souhlasu s inkasem ze dne 16. 12. 2019, prokazuje, že žalovaný dal souhlas s inkasem částky 5 650 Kč měsíčně ve prospěch žalobkyně splatností od 16. 12. 2019 a že účet číslo [bankovní účet] je účtem žalovaného. 13. Prohlášení klienta neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 14. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla žalovanému dne 17. 12. 2019, vyplacena žalobkyní částka 50 000 Kč. 15. NRKI report prokazuje, že je bez CBS skóre. 16. SOLUS report prokazuje evidované prodlení žalovaného ke dni 11. 11. 2019 s jednou splátkou ve výši 6 723 Kč. 17. Dopis ze dne 8. 2. 2023, je předžalobní výzvou, žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání. Poštovní podací arch ze stejného dne prokazuje odeslání dopisu žalovanému. 18. Potvrzení o licenci žalobkyně neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 19. Přihláška do pojištění neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 20. Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 21. Dodatek [číslo] k Návrhu smlouvy o úvěru ze dne 16. 12. 2019 neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí, řeší pouze podmínky uzavření smlouvy na dálku. 22. Příloha [číslo] Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. 23. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalovanému byla poskytnuta částka 72 000 Kč, žalovaný uhradil celkem 34 427 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet měsíčně po 4 216 Kč. Úvěruschopnost žalovaného byla posuzována, byly ověřeny příjmy žalovaného ve výši měsíčních mezd cca 30 000 Kč, byly ověřeny veřejné databáze, kdy z jedné nebylo zjištěno nic závadového a z druhé vyplývá nižší riziko pro poskytnutí úvěru. Výdaje žalovaného na bydlení v nepřiměřeně nízké výši 2 603 Kč (nájemné + inkaso) nebyly nijak ověřeny (z úřední činnosti je soudu známo, že tato částka se opakovaně vyskytuje v rámci hodnocení klientů pro potřeby uzavření úvěrových smluv u žalobkyně), rovněž nebyl žalovaný vyzván k jejich vysvětlení, bylo vycházeno pouze z jeho tvrzení, že bydlí u rodičů. Byť žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalovaného za období čtyř měsíců před uzavřením smlouvy, tyto obsahují pouze údaje o příjmu žalovaného z jeho měsíční mzdy. Výpisy neobsahují údaje o výdajích žalovaného, kromě uvedené měsíční mzdy nejsou uvedeny žádné jiné pohyby na účtu, nelze zjistit jeho pravidelné měsíční zůstatky. Pro vyhodnocení úvěruschopnosti jsou tyto výpisy naprosto nedostatečné, nelze z nich vyčíst schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Zejména pak s ohledem na skutečnost, že si žalobkyně nenechala od žalovaného předložit doklady prokazující jeho tvrzení o výdajích, zejména na bydlení, ev. na jiné úvěry (soudu je přitom z úřední činnosti známo, že byla proti žalovanému podána žaloba pro dlužný úvěr ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 4. 1. 2021 se splátkou 6 426 Kč). Není tak možné vážně stanovit disponibilní částku, jak provedla žalobkyně ve výši 21 419 Kč měsíčně. Není možné zjistit, proč má žalovaný v NRKI nejvyšší možnou kategorii spojenou s nízkým rizikem. Žalovaný přestal platit úvěr včas již od prvé splátky, jejichž výše byla stanovena poměrně nízko na žalobkyní vypočtenou výši disponibilního zůstatku měsíčního příjmu žalovaného. 24. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 25. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli. 26. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 27. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 28. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 29. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které od