ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2023:50.C.33.2023.3 Datum: 2023-06-05 Předmět: 30 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 549/1991 Sb.", "§ 513 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 588 z ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 30 000 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ z. č. 549/1991 S)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 51 842 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně, uzavřela původní věřitelka, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovaným 12. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 21 842 Kč, to vše nejpozději do 11. 8. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný nezaplatil na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho. Žalovaný je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky, zákonného úroku z prodlení z dlužné částky a smluvní pokuty. Z důvodu prodlení žalovaného vznikly původní věřitelce též dodatečné náklady spojené s uplatněním pohledávky. Dne 29. 9. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným 12. 7. 2021 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 21 842 Kč, to vše nejpozději do 11. 8. 2021. Pro případ prodlení si původní věřitelka ujednala s žalovaným povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s jejímž placením byl žalovaný v prodlení.
5. Soud žalobkyni vyzval, aby předložila soudu jakékoliv důkazy způsobilé prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě výzvy soudu předložila žalobkyně dílčí výpisy z bankovního účtu žalovaného, ze kterých soud zjistil, že žalovaný obdržel od zaměstnavatele, [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ zaměstnavatel“), dne 7. 12. 2020 platbu ve výši 41 111 Kč, 9. 4. 2021 platbu ve výši 36 679 Kč a 7. 5. 2021 platbu ve výši 45 404 Kč. Žádné další důkazy k prokázání této skutečnosti žalobkyně nenavrhla.
6. Z vyjádření žalobkyně soud zjistil, že žalovaný nezaplatil na dluh ze smlouvy o úvěru ničeho.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila 29. 9. 2022 pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Na základě uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 12. 7. 2021, č. [anonymizováno], poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 21 842 Kč, to vše nejpozději do 11. 8. 2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila původní věřitelka schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr posouzením příjmů žalovaného, jejichž výši ověřila prostřednictvím dílčích výpisů z bankovního účtu žalovaného, ze kterých je zřejmé, že žalovaný obdržel od zaměstnavatele 7. 12. 2020 platbu ve výši 41 111 Kč, 9. 4. 2021 platbu ve výši 36 679 Kč a 7. 5. 2021 platbu ve výši 45 404 Kč. Výši měsíčních výdajů žalovaného původní věřitelka jakkoliv nezjišťovala ani neověřovala. Žalovaný na dluh ze smlouvy o úvěru nezaplatil ničeho. Následně původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni a žalovaného o tom vyrozuměla.
9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
15. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
16. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Původní věřitelka ověřila pouze příjmovou stránku žalovaného a to zcela nedostatečně, když se spokojila pouze s několika platbami od zaměstnavatele, které na sebe ani chronologicky nenavazovaly. Původní věřitelka tak nemohla zjistit průměrný měsíční příjem žalovaného. Dále původní věřitelka jakýmkoliv způsobem nezjišťovala a neověřovala průměrnou výši měsíčních výdajů žalovaného. Z toho vyplývá, že původní věřitelka nemohla stanovit použitelný příjem žalovaného, ze kterého mohl splácet poskytnutý úvěr. O tom nelze učinit než učinit závěr, že před uzavřením smlouvy o úvěru porušila původní věřitelka svou povinnost řádně zkoumat schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná (viz. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK)) a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle příslušné právní úpravy.
17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je po
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.