50 C 34/2023-42 — Okresní soud v Mostě

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Uvedla, že dne 13. 9. 2016 byla mezi účastníky uzavřena Smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami dohodnutými přímo ve smlouvě ve výši 3 673 Kč Smlouvou o úvěru bylo dohodnuto, že úroky z úvěru ve výši 15,40 % p. a. a poplatky za úkony související. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že dojednané splátky neplnil řádně a včas, ačkoliv byl opakovaně o plnění dluhu upomínán. Ke dni 2. 4. 2022, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k zesplatnění úvěru. Žalovaný dluží žalobkyni částku 105 821,02 Kč na jistině, na kapitalizovaném úroku 8 392,70 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 8 580,38 Kč, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení oba ve výši 11,75 % p. a. z částky 105 821,02 Kč od 1. 12. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 9. 2016 a žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 12. 6. 2016, soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 200 000 Kč. Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 15,4 % ročně a na splácení v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 3 673 Kč splatných do každého 15 dne v měsíci počínaje 20. 10. 2016. Z přehledu platební historie vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 13. 9. 2016 úvěr v celkové výši 200 000 Kč. Z předložených výpisů účtů žalovaného za období od října 2015 do září 2016, soud zjistil, že na jeho účtu probíhaly pravidelné transakce a měl dostatečný zůstatek na placení sjednaných splátek. Z dopisu ze dne 1. 3. 2022 označeného jako poslední výzva k úhradě soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, která činila 13 618 Kč a informován o tom, že v případě nezaplacení přistoupí žalobkyně k zesplatnění celého úvěru, kdy dlužná částka činí 107 468 Kč. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a žalobkyně jej proto zesplatnila, jak soud zjistil z dopisu ze dne 2. 4. 2022. K uvedenému datu činila dlužná částka 109 300 Kč. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 23. 11. 2022 (doložené včetně dokladu o doručení) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení před podáním žaloby. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2398 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V daném případě bylo dohodnuto, že žalobkyně poskytne žalované straně úvěr a žalovaný jej bude způsobem ve smlouvě stanoveným splácet. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplácel, a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Bylo prokázáno, že závazek ze strany společnosti právní předchůdkyně žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl. Žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru. Žalovaný předložil výpis z osobního účtu za období delší šesti měsíců před podpisem smlouvy o úvěru. Z výpisů vyplývá pravidelný měsíční příjem ze mzdy, výdaje nejsou ve výši překračující pravidelně výši příjmů. V souzené věci byly splněny všechny předpoklady pro postup dle shora citovaného ustanovení. Soud proto považoval za prokázané tvrzení v žalobě o skutkových okolnostech sporu, tedy to, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva, v jejímž důsledku právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky, které se tento zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný nesplácel poskytnuté peněžní prostředky řádně, žalobkyně poskytnutý úvěr zesplatnila a požadovala jeho placení ve výši celého dlužného zůstatku úvěru. Žalovaný dlužil žalovanou částku a soud rozhodl tak, že žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 109,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 365 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 112,02 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 2 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 450 Kč ve výši 4 294,50 Kč. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle §160 o.s.ř.