ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2023:50.C.48.2023.2 Datum: 2023-06-12 Předmět: 35 379 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. 257/2016 Sb."] ["peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 35 379 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012)
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 35 379 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), s žalovanou 16. 10. 2018 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 12 000 Kč, to vše nejpozději do 10. 12. 2019 (dále jen„ smlouva o úvěru [číslo]“). Před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] pouze 19 911 Kč, přičemž poslední platbu učinila 17. 7. 2020. Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.
2. Dále dne 30. 12. 2018 uzavřela původní věřitelka s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 22 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 19 580 Kč, to vše nejpozději do 28. 6. 2020 (dále jen„ smlouva o úvěru [číslo]“). Před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná zaplatila na dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] pouze 14 696 Kč, přičemž poslední platbu učinila 17. 7. 2020. Žalovaná je tak v prodlení a původní věřitelce vedle původního nároku vznikl též nárok na zaplacení smluvního úroku z dlužné částky a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky.
3. Dne 7. 1. 2022 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] [číslo] na žalobkyni.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou 16. 10. 2018 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 12 000 Kč, to vše nejpozději do 10. 12. 2019.
7. Z karty zákazníka ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované porovnáním příjmů a výdajů žalované. Soud nemá za prokázané, že tyto příjmy a výdaje původní věřitelka jakkoliv ověřovala. Soud vyzval žalobkyni, aby navrhla soudu jakékoliv důkazy prokazující, že původní věřitelka ověřovala výši příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala, nicméně žádné důkazy k prokázání této skutečnosti nenavrhla.
8. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru celkem zaplatila 19 911 Kč, přičemž poslední platbu učinila 17. 7. 2020.
9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou 30. 12. 2018 smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 22 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 19 580 Kč, to vše nejpozději do 28. 6. 2020.
10. Z karty zákazníka ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka posoudila úvěruschopnost žalované porovnáním příjmů a výdajů žalované. Soud nemá za prokázané, že tyto příjmy a výdaje původní věřitelka jakkoliv ověřovala. Soud vyzval žalobkyni, aby navrhla soudu jakékoliv důkazy prokazující, že původní věřitelka ověřovala výši příjmů a výdajů žalované. Žalobkyně na výzvu soudu reagovala, nicméně žádné důkazy k prokázání této skutečnosti nenavrhla.
11. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že žalovaná na dluh ze smlouvy o úvěru celkem zaplatila 14 696 Kč, přičemž poslední platbu učinila 17. 7. 2020.
12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila 7. 1. 2022 pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] [číslo] na žalobkyni.
13. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:
Na základě uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 12 000 Kč, to vše nejpozději do 10. 12. 2019. Před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením tvrzených příjmů a výdajů žalované. Výši příjmů a výdajů žalované původní věřitelka neověřovala. Žalovaná celkem na dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] zaplatila 19 911 Kč, přičemž poslední platbu učinila 17. 7. 2020. Dále, dne 30. 12. 2018, uzavřela původní věřitelka s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované úvěr ve výši 22 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce souhrnný poplatek ve výši 19 580 Kč, to vše nejpozději do 28. 6. 2020. Před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr posouzením tvrzených příjmů a výdajů žalované. Výši příjmů a výdajů žalované původní věřitelka neověřovala. Žalovaná celkem na dluh ze smlouvy o úvěru [číslo] zaplatila 14 696 Kč, přičemž poslední platbu učinila 17. 7. 2020. Následně původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.
14. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.
15. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
18. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
19. Na otázku, zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brá
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.