50 C 83/2023-21 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 25. 11. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky ve výši 7 160 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobkyně vystavila žalované vyúčtování [číslo] na částku 7 160 Kč za elektřinu odebranou v období od 14. 10. 2021 do 4. 1. 2022, splatnou dne 25. 2. 2022. Žalovaná vyúčtovanou částku neuhradila ani po opakovaných upomínkách. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 160 Kč od 26. 2. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřily, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek. 4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z oznámení ze dne 17. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že její původní dodavatel elektřiny pozbyl možnost dodávat elektřinu do odběrného místa žalované. Proto ode dne 14. 10. 2021 bude zajišťovat dodávky elektřiny žalované žalobkyně jako tzv. dodavatel poslední instance. 6. Z faktury [číslo] ze dne 8. 2. 2022 se podává, že žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektřiny do odběrného místa žalované za období od 14. 10. 2021 do 4. 1. 2022 na částku v celkové výši 7 160 Kč. Splatnost faktury nastala dne 25. 2. 2022. 7. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 13. 10. 2022 vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 9. Mezi žalovanou a původním dodavatelem byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetického zákona“), na základě které původní dodavatel dodával žalované elektřinu do odběrného místa žalované. Povinnost dodávat elektřinu do odběrného místa žalované po tomto dodavateli přešla na žalobkyni na základě § 12a energetického zákona, neboť původní dodavatel elektřiny pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu a žalovaná jako odběratel měla povinnost platit ceny za dodávku elektřiny žalobkyni. Žalovaná své povinnosti porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny, kterou neuhradila ani přes výzvy žalobkyně. Žalovaná se dostala do prodlení následujícím dnem po splatnosti faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (viz výrok I.) 11. O náhradě nákladů řízení (viz výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, paušální náhradu nákladů za předžalobní výzvu ve výši 300 Kč dle § 142a o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a paušální náhradu nákladů za podání žaloby ve výši 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 1 000 Kč. 12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.