61 C 147/2022-36 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 30.9.2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 300 Kč s příslušenstvím. Dle žalobkyně nárok vznikl z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na základě smlouvy o podnikatelském úvěru uzavřené dne 23.2.2021. Na základě této úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit ve splátkách do 3.5.2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 9 800 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Předmětem žaloby je tak jistina úvěru ve výši 14 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč a smluvní pokuta v celkové výši 2 500 Kč za prodlení s úhradou 5 splátek (500 Kč za prodlení každé ze splátek). Dále se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26 300 Kč od 4.5.2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň žádný z účastníků nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne 23.2.2021 se žalobkyní prostředky komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa] smlouvu o podnikatelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jako podnikateli úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr v 5 splátkách po 2 800 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně z úvěru do 3.5.2021, tj. částku 1 960 s každou splátkou úvěru, celkem 9 800 Kč. Při prodlení s úhradou jakékoliv splátky se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 500 Kč/splátk (viz smlouva). Žalovaný je jako podnikatel zapsán v živnostenském rejstříku, oprávnění k podnikání žalovanému vzniklo dne 30.9.2013 (výpis ze živnostenského rejstříku). Částka 14 001 Kč byla poukázána žalobkyní dne 23.2.2021 na bankovní účet nezletilého [jméno] [jméno] č. účtu [bankovní účet] uvedeného v úvěrové smlouvě. Žalovaným měl k tomu účtu dispoziční oprávnění (viz potvrzení o provedené platbě, viz sdělení mBank S.A). Z tohoto účtu byla předtím zaslána žalobkyni verifikační platbu 1 Kč (viz potvrzení o provedené platbě). Žalovaný byl ve smlouvě o úvěru identifikován m.j. rodným číslem, identifikačním číslem, číslem mobilního telefonu, bankovním číslem účtu a sídlem podnikání (viz úvěrová smlouva). Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] se podává, že v listopadu 2020 bylo s účtem četně nakládáno. Dále byla totožnost žalovaného ověřena z občanského průkazu (viz občanský průkaz). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván žalobkyní v rámci předžalobní výzvy (viz předžalobní výzva, viz podací lístek). 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu § 562 o.z., na jejímž základě byl žalovanému jako podnikateli poskytnut úvěr a žalovaný měl povinnost poskytnuté peněžité prostředky včetně poplatku za poskytnutí úvěru vrátit žalobkyni v dohodnuté době prostřednictvím 5 splátek dle § 2399 odst. 1 o.z., event. spolu se smluvní pokutou, pokud by se žalovaný při splácení dostal do prodlení s úhradou jakékoliv splátky. Bankovní účet, na kterým byl úvěr poukázán, patřil třetí osobě, kterým byl nezletilý, ale žalovaný měl k tomuto účtu zřízeno dispoziční oprávnění. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. 6. Soud ve věci zamítnul provedení důkazu telefonickým hovorem, kterým měla žalobkyně ověřit totožnost žalovaného, a to pro nadbytečnost, neboť z provedených důkazů (zejména z údajů uvedených v úvěrové smlouvě a z kopie občanského průkazu) má soud za prokázané, že totožnost žalovaného byla dostatečně prokázána. Žalobkyně nemohla z telefonického hovoru získat jiné osobní údaje než ty, které byly následně uvedeny v úvěrové smlouvě. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od 4.5.2021, kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou úvěru již v prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 150 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 750 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 1 050 Kč a 21 % DPH a soudní poplatek ve výši 1 315 Kč, tj. celkem 2 585,50 Kč. 9. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod. 11. Žalobkyně uhradila při podání žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) soudní poplatek ve výši 1 052 Kč. Jelikož ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, činil soudní poplatek dle položky 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bod 1 písm.b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, částku 1 315 Kč. Žalobkyně je tak povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Mostě na soudním poplatku částku 263 Kč ve smyslu § 4 odst. 1 písm.j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 7 odst.1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok III).