61 C 29/2023-26 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit na základě pojistné smlouvy [číslo] ze dne 11.2.2021. 3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení uzavřeli dne 12.2.2021 prostředky komunikace na dálku pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Škoda Octavia Combi, [registrační značka], které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalovanému poskytnout. Žalovaný jako pojistník se zavázal hradit žalobkyni pojistné v částce 7 092 Kč ročně se splatností 1 773 Kč čtvrtletně ke každému 12.2, 12.5, 12.8 a 12.11 kalendářního roku. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění od 12.2.2021. Účastníci řízení si smlouvou rovněž sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti budou řídit pojistnými podmínkami. Výše pojistného bylo podmíněno nájezdem osobního vozidla v rozmezí 11 500 km až 12 500 km ročně. V případě většího nájezdu se žalovaný zavázal uhradit na pojistném 0,25 Kč/km a to až do nájezdu 25 000 km nad dohodnutý ročný rozsah nájezdu osobního vozidla. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni 11.2.2022 z důvodu změny vlastníka předmětného vozidla. Pojistné za období od 12.2.2021 do 11.2.2022 ve výši 7 092 Kč odpovídající sjednanému ročnímu nájezdu osobního vozidla bylo žalovaným uhrazeno. Žalovaný dohodnutý nájezd překročil o 3 114 km. Byl proto povinen na pojistném doplatit ještě částku 779 Kč (3 114 Km x 0,25 Kč). Žalovaný pojistné ve výši 779 Kč neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla platně uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákona č. 168/1999 Sb.“), ve spojení s § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), prostředky komunikace na dálku písemnou formou ve smyslu s § 562 o.z., na základě které žalobkyně pojistila odpovědnost žalovaného za případnou škodu způsobenou provozem předmětného vozidla. Žalovaný neplnil řádně a včas svoji povinnost hradit žalobkyni sjednané pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, neboť žalobkyni nezaplatil pojistné za překročený dohodnutý roční nájezd předmětného vozidla, který žalovaný překročil o 3 114 km. Žalovaný uhradil pouze pojistné, které se vztahovalo k dohodnutého ročnímu nájezdu předmětného vozidla. Žalovaný dluží na pojistném částku 779 Kč. Žalobkyně má právo na pojistné za dobu trvání pojištění dle § 2782 odst.1 o.z. Pojištění zaniklo v souladu s § 12 odst. 1 písm.a) zákona č. 168/1999 Sb. změnou vlastníka. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě s žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení od 12.2.2022, kdy pojištění již zaniklo a kdy byl žalovaný k tomuto datu s úhradou pojistného již v prodlení. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 100 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (když k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 500 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 800 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tj. celkem 1 368 Kč. 8. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., když jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.