61 C 91/2023-22 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 16 725 Kč s příslušenstvím, které se žalobkyně domáhala s tím, že žalovaná ve dnech 27. 4. 2016, 15. 5. 2016, 4. 6. 2016, 5. 10. 2016, 15. 10. 2016, 19. 10. 2016, 30. 10. 2016, 17. 12. 2016, 11. 5. 2017 a 6. 9. 2017 použila k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na linkách provozovaných právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen,,právní předchůdkyně žalobkyně“), avšak neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí byla za každou jízdu uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši dle Tarifu jízdného a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Dále se žalobkyně domáhala přiznat úrok z prodlení z dlužné částky. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 4. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaná použila linky hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně a dne 30. 10. 2016 v 15:27 hod se na lince [číslo] dne 17. 12. 2016 v 14:20 hod se na lince [číslo] dne 6. 9. 2017 v 10:42 hod se na lince [číslo] dne 27. 4. 2016 v 9:21 hod se na lince [číslo] dne 15. 5. 2016 v 17:33 hod se na lince [číslo] dne 4. 6. 2016 v 16:25 hod se na lince [číslo] dne 4. 6. 2016 v 8:59 hod se na lince [číslo] dne 15. 10. 2016 v 13:50 hod se na lince [číslo] dne 19. 10. 2016 v 15:26 hod se na lince [číslo] dne 11. 5. 2017 v 15:07 hod se na lince [číslo] dne 5. 10. 2016 v 17:10 hod se na lince [číslo] při přepravních kontrolách neprokázala platným jízdním dokladem. Proto jí bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 17 Kč za jízdy uskutečněné ve dnech 15. 5. 2016, 15. 10. 2016 a 6. 9. 2017, ve výši 21 Kč za jízdy uskutečněné ve dnech 4. 6. 2016, 5. 10. 2016, 19. 10. 2016 a 17. 12. 2016 a ve výši 23 Kč za jízdy uskutečněné ve dnech 27. 4. 2016, 30. 10. 2016 a 11. 5. 2017 a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč dle přepravních podmínek a tarifu právní předchůdkyně žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 4. 2018 žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. K úhradě dluhu byla žalované zaslána předžalobní výzva ze dne 6. 6. 2019. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byly uzavřeny smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jíž se právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce zavázala přepravit žalovanou jako cestujícího do místa určení a žalovaná jako cestující se zavázala zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Smlouva o přepravě osob je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou. K postoupení pohledávky za žalovanou došlo ve smyslu § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována k podání žaloby. 8. Žalovaná porušila své povinnosti cestujícího, když se při přepravních kontrolách neprokázala platným jízdním dokladem. Proto je povinna zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému dle tarifu právní předchůdkyně žalobkyně. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o.z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x 150 Kč (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm. h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna 750 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem 300 Kč. Náhrada nákladů žalobkyně tak činí 1 050 Kč a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 070,50 Kč. 11. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.