11 C 21/2024-17 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovanou na částku 28 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách. Žalovaný dlužnou částku neuhradila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne [datum] Smlouva o půjčce [číslo] na částku 28 000 Kč, splatnou v 60 týdenních splátkách po 868 Kč a poslední splátky ve výši 196 Kč (Smlouva, Smluvní podmínky). Žalovaná dlužnou částku řádně a včas nesplácela (předžalobní upomínka, oznámení o postoupení pohledávky, poštovní podací arch). Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Právní posouzení vychází z ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb., obč. zák., dle kterého platí, že„ Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.“ Dle ust. § 658 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. platí, že„ Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.“ Dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. platí, že„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Smluvní úrok byl mezi stranami ujednán (a kapitalizován) v samotné Smlouvě o půjčce ze dne [datum]. Na žalobce byla pohledávka postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a následně dne [datum]. Právní předchůdce žalobce řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného před uzavřením zápůjčky, jak bylo soudem v řízení také prokázáno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 572 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 120 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.