15 C 26/2024-21 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 10 246 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese [adresa žalované], deaktivačního poplatku a poplatku za odpojení. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. [anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou má soud za zjištěné, že společnost [právnická osoba] se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě [adresa žalované], a žalovaná se zavázala za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. 4. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 3 019 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Na uvedenou fakturu byl započten přeplatek ve výši 15 Kč. 5. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení deaktivačního poplatku ve výši 6 050 Kč, a to se splatností do [datum]. 6. Z faktury [číslo] vystavené dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení poplatku za odpojení ve výši 907 Kč, a to se splatností do [datum]. 7. Dále žalobkyně požadovala uhradit smluvní poplatek ve výši 95 Kč za každou jednotlivou upomínku a to fakturou [číslo] ze dne [datum], fakturou [číslo] ze dne [datum] a fakturou [číslo] ze dne [datum]. 8. Ze smlouvy mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum] má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobkyni. 9. Podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu. 10. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaná své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnila, když neuhradila výše uvedenou vyfakturovanou částku. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu, když k postoupení pohledávky došlo podle ustanovení § 1879 o.z. Soud žalobě nevyhověl v části, v níž byl předmětem žaloby tvrzený nárok na zaplacení smluvních pokut dle Ceníku (celkem v částce 6 957 Kč). Účtované poplatky (fakticky smluvní pokuty) za odpojení, deaktivační poplatek nejsou ve smlouvě uvedeny konkrétní částkou ve znění smlouvy. Případné účtování poplatků za porušení smlouvy v tak vysoké výši představuje přitom pro spotřebitele zcela zásadní informaci, o níž měl být spotřebitel informován již v textu smlouvy, obsažení uvedené položky v případném Ceníku žalobkyně je tak dle názoru soudu vedeno nepoctivými úmysly. Nárok na zaplacení částky odpovídající poplatkům za odpojení, za ukončení smlouvy tak není dán ani pro neexistenci odpovídajícího smluvního ujednání, resp. pro existenci nepřípustného skrytého ujednání sjednaného v neprospěch spotřebitele. V této souvislosti soud poukazuje na právní závěr vyslovený Ústavním soudem v nálezu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž se podrobně vyslovil ve vztahu k neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve všeobecných obchodních podmínkách (případně v sazebnících) v režimu spotřebitelských smluv. Na odůvodnění tohoto nálezu soud pro stručnost plně odkazuje. Soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že výše uvedená ujednání o smluvních pokutách zakládají ve smyslu §1813 o. z. v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností v neprospěch žalované jako spotřebitele, přičemž v rozporu s ust. § 1811 o.z. jde o ujednání nejasné a nesrozumitelné 11. Podle §1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. V souladu s §1815 o. z. soud nepřihlédl k ujednáním smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu o žalovaných smluvních pokutách za odpojení v částce 907 Kč, za ukončení smlouvy (deaktivační poplatek) ve výši 6 050 Kč, a proto nárok na jejich zaplacení zamítl. 13. Protože dlužná částka za spotřebovanou elektřinu nebyla žalovanou do rozhodnutí soudu uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění pozdějších předpisů ode dne následujícího po fakturou stanoveném datu splatnosti. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalované, jež byla v řízení úspěšná, náklady řízení nevznikly.