32 C 102/2024-34 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem , částka, , dále spolu s úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení , částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, poslední splátka měla být uhrazena ke dni , datum, . Žalovaný na konto smlouvy za dobu jejího trvání uhradil celkem , částka, , tuto částku právní předchůdkyně žalobkyně poměrně započetla na jistinu, úroky a poplatky. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , dlužným úrokem , částka, , poplatky v celkové výši , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak bylo specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s přílohami: Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.1. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně ve svém podání doručeném soudu dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr vycházela z tvrzení žalovaného, ke kterým žalovaný předložil potřebné doklady, právní předchůdkyně žalobkyně tyto následně posoudila a vyhodnotila, že žalovaný úvěruschopný je. K těmto tvrzením navrhla žalobkyně důkazy: žádost o úvěr, pracovní smlouvu, výplatní pásky a smlouvu o obytné místnosti, které budou podrobněji rozebrány dále.2. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný pro účely posouzení úvěruschopnosti uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, má základní vzdělání, nevyživuje žádnou nezaopatřenou osobu, nemá bankovní účet, je zaměstnaný s příjmem , částka, měsíčně, jiný příjem nemá, výdaje uvedl částkou , částka, , sestávající z , částka, na bydlení, , částka, na dopravu, jídlo a osobní náklady a , částka, na splátky stávajících půjček – jejich výše ani počet nicméně zjišťován nebyl.Smlouvou o úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen ve 14. měsíčních splátkách po , částka, , celkovou částku k zaplacení úvěru , částka, , tvořenou jistinou , částka, , úroky , částka, , poplatky , částka, za poskytnutí úvěru, , částka, za vyhodnocení případu a , částka, za inkaso plateb v hotovosti, zápůjční úroková sazba byla sjednána 15 % ročně a RPSN činila 272,44 %.Předpisem splátek neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Smlouvou o obytné místnosti měl soud za prokázané, že žalovaný doložil smlouvu, dle které měl na dobu určitou do , datum, zajištěno ubytování na ubytovně, ze smlouvy nicméně nevyplývá, kolik za toto ubytování žalovaný hradil.Pracovní smlouvou ze dne , datum, a Dodatkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnán na dobu neurčitou jako výrobní dělník na plný úvazek. Z výplatní pásky za září 2021 je prokázán příjem , částka, čistého, z výplatní pásky jsou nicméně rovněž patrné exekuční srážky 2.000 Kč.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že tato výzva se mu dostala do dispozice.1. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezjišťovala před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovaným jeho úvěruschopnost. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně dostatečně ověřila tvrzení žalovaného uvedené v hodnocení klienta, ověřila pouze tvrzení o jeho příjmech ze zaměstnání, nijak se však nezabývala existencí exekuční srážky, ani tvrzením žalovaného, že již nějaké půjčky splácí. Současně si neověřila tvrzení o jeho výdajích, kdy měla k dispozici pouze smlouvu o ubytování, ze které nicméně nelze zjistit, jakou částku žalovaný za ubytování vynakládal. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalovanému bylo v období od roku 2001 do roku 2010 vedeno deset řízení o nařízení výkonu rozhodnutí, v období bezprostředně předcházejícím uzavření úvěrové smlouvy pak dvě exekuční řízení, po uzavření úvěrové smlouvy bylo zahájeno dalších šest exekučních řízení. Již z tohoto je patrné, že žalovaný je notorickým dlužníkem, od roku 2001 jsou proti němu vedena vykonávací řízení, a to včetně doby, kdy došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Toto mohla právní předchůdkyně žalobkyně zjistit již z žalovaným doložených dokladů, kde jsou exekuční srážky patrné, případně lustrací žalovaného v Centrální evidenci exekucí, kde by okamžitě zjistila, že žalovaný rozhodně úvěruschopný nebyl, přestože měl příjem ze zaměstnání. Právní předchůdkyně žalobkyně proto poskytla úvěr osobě, která evidentně úvěruschopná nebyla a úvěruschopnost žalovaného byla hodnocena s jasným záměrem vytvořit žalovanému alespoň nějaký disponibilní příjem, z nějž by mohl poskytnutý úvěr splácetNa základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto2. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.3. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.4. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 200