32 C 111/2024-30 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z úvěru , částka, , dále spolu s úrokem z úvěru 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení , částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, poslední splátku , částka, uhradila dne , datum, , úvěr měl být splacen do , datum, . Žalovanou uhrazenou částku právní předchůdkyně žalobkyně poměrně započetla na jistinu, úroky a poplatky. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , úroky , částka, , poplatky , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Přílohou č. , hodnota, : Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.1. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ve svém podání doručeném soudu dne , datum, (na čl. 26 – 27 spisu). Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila na konto smlouvy částku v celkové výši , částka, , dále uvedla, že její právní předchůdkyně při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházela z tvrzení žalované, ke kterým žalovaná předložila potřebné doklady, právní předchůdkyně žalobkyně tyto následně posoudila a vyhodnotila, že žalovaná úvěruschopná je. K těmto tvrzením navrhla žalobkyně důkazy: žádost o úvěr, pracovní smlouvu a výplatní pásky, které budou podrobněji rozebrány dále.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí o úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná pro účely posouzení úvěruschopnosti uvedla, že je vdaná, žije u rodičů, nevyživuje žádnou nezaopatřenou osobu, má základní vzdělání. Dále uvedla, že je zaměstnána s příjmem , částka, měsíčně, dále uvedla příjmy manžela/osoby žijící ve společné domácnosti ve výši , částka, měsíčně. Příjmy měly být doloženy pracovními smlouvami a výplatními páskami. Výdaje žalovaná odhadla částkou , částka, měsíčně, z toho částku , částka, měsíčně hradí přímo žalovaná. Žalovaná konečně uvedla, že nemá žádné jiné závazky ani exekučně vymáhané dluhy.Smlouvou o úvěru ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 14. měsíčních splátkách po , částka, , celkovou částku k zaplacení úvěru , částka, , tvořenou jistinou , částka, , úroky , částka, , poplatky , částka, za poskytnutí úvěru, , částka, za vyhodnocení případu a , částka, za inkaso plateb v hotovosti, zápůjční úroková sazba byla sjednána 15 % ročně a RPSN činila 272,44 %. Soud v této souvislosti poukazuje na skryté úročení, kdy většinu ceny úvěru tvoří vysoké poplatky, které nejsou promítnuty jako úrok, ale jako pevně stanovené poplatky za různé služby. Současně soud považuje RPSN 272,44 % za sazbu se znaky lichevního úročení.Pracovními smlouvami žalované a jejího manžela měl soud za prokázané, že žalovaná i její manžel byli zaměstnáni na dobu neurčitou na hlavním pracovní poměr, žalovaná za mzdu , částka, hrubého měsíčně, manžel žalované za mzdu , částka, hrubého měsíčně.Výplatními páskami za měsíce červen 2021 a červenec 2021 měl soud za prokázané, že žalovaná prokázala v červnu 2021 příjem ve výši , částka, čistého, manžel žalované příjem , částka, čistého, naproti tomu v měsíci červenci 2021 prokázala žalovaná příjem pouze ve výši , částka, , její manžel pouze příjem ve výši , částka, .Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že tato výzva se jí dostala do dispozice.2. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezjišťovala před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně žalobkyně podrobněji ověřila tvrzení žalované o jejích příjmech, respektive neověřila, že se jedná o příjem soustavný a pravidelný. Právní předchůdkyně žalobkyně si základně ověřila, že žalovaná i její manžel jsou zaměstnáni a spokojila se se dvěma výplatními páskami, z nichž nicméně vyplývá, že v jednom měsíci ze dvou posuzovaných ani žalovaná, ani její manžel, dostatečný příjem neměli. Právní předchůdkyně žalobkyně si dále žádným způsobem neověřila tvrzení žalované o jejích výdajích, ani tvrzení o jejích závazcích. Ve vztahu k reálným zjištěním, kdy sice žalovaná byla zaměstnána, ale její měsíční příjem byl nepravidelný a v některých měsících pod hranicí existenčního minima, a k reálným výdajům žalované, nelze dospět k závěru, že žalovaná za této příjmové situace byla úvěruschopná. Současně nebylo prověřeno, že žalovaná nemá jiné závazky, které by jí bránily úvěr splácet. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalované nebylo v době před uzavřením úvěrové smlouvy vedeno žádné exekuční řízení, nicméně do dvou let po uzavření úvěrové smlouvy byla proti žalované zahájena dvě exekuční řízení. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaná evidentně úvěruschopná nebyla, což mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit, pokud by si důkladně prověřila majetkové poměry žalované a ověřila si jednotlivá její tvrzení, zejména si mohla snadno ověřit její příjem, pokud by si vyžádala výplatní pásky za předcházející období. Tak by najisto zjistila, zda je žalovaná schopna dosahovat pravidelně alespoň v žádosti tvrzeného příjmu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto poskytla úvěr osobě, která evidentně úvěruschopná nebyla a úvěruschopnost žalované byla hodnocena s jasným záměrem vytvořit žalované alespoň nějaký disponibilní příjem, z nějž by mohla poskytnuté úvěry splácetNa základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto3. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.4. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen v