32 C 47/2024-41 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení , částka, , dále spolu s úrokem z úvěru , částka, , dále spolu s úrokem z úvěru 24,36 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, za dobu trvání smlouvy uhradila , částka, , tuto částku právní předchůdkyně žalobkyně poměrně započetla na jistinu, poplatky a úroky. Poslední splátku žalovaná uhradila dne , datum, , splatnost pohledávky nastala dne , datum, . Žalovaná částka , částka, je dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a dlužnými poplatky , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěrů a zákonných úroků z prodlení z dlužné částky, a to za období a ve výši, jak je specifikováno výše.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Podacím lístkem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 25 – 26 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I tohoto rozsudku. Současně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní, kdy uvedla, že právní předchůdkyně vycházela z tvrzení žalované, jak jsou uvedena v Kartě zákazníka, o kterých žalovaná prohlásila, že jsou úplná, přesná a pravdivá. Tvrzení žalované si právní předchůdkyně žalobkyně údajně ověřila z dokladů, které jí žalovaná předložila, těmito doklady žalobkyně nicméně nedisponuje. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení navrhla listinné důkazy: kartu zákazníka, úvěrovou smlouvu a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, které budou podrobněji rozebrány dále.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II a III tohoto rozsudku.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán dále, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 78. týdenních splátkách, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem , částka, , tvořené jistinou , částka, , úroky z úvěru , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, , poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, a pojistným , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 88 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 150,23 %.Žádostí o úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované prostřednictvím formuláře, který vyplnila sama žalovaná. Žalovaná ve formuláři uvedla, že žije jako nájemník, vyživuje dvě nezaopatřené osoby, je svobodná a má středoškolské vzdělání. Dále uvedla, že nevlastní automobil, je na rodičovské dovolené, rodičovský příspěvek činní , částka, měsíčně. Jako další příjmy uvedla částku , částka, (zřejmě z výživného), jako další příjmy domácnosti uvedla částku , částka, (bez uvedení zdroje). Své výdaje odhadla částkou , částka, a uvedla, že splácí , částka, jako externí splátky zápůjčky u jiné společnosti. Příjmy žalované byly údajně ověřeny z výměrů Úřadu práce, potvrzení o příjmu a „jiné“ s poznámkou 2x alimenty, tyto listiny soudu nicméně předloženy nebyly. Z formuláře současně není zřejmé, jak byl ověřen tvrzený „další příjem domácnosti“, který je dvojnásobný oproti příjmům žalované, u kterých je patrný zdroj. Současně je zřejmé, že výdaje žalované byly zásadně podceněny, neboť za částku , částka, měsíčně nelze uhradit nájemné, související platby a osobní výdaje žalované a dvou nezaopatřených osob. Současně se právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem nezabývala otázkou, jakou další zápůjčku žalovaná splácí, kolik je měsíční splátka a kolik zbývá uhradit.Tabulkou umoření měl soud za prokázané, že žalovaná na konto výše uvedené smlouvy uhradila celkem , částka, .Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020 měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba, a že se tato výzva dostala do dispozice žalované.6. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované pouze na základě jejích tvrzení, která byla neúplná, nepodložená a zřejmě i nepravdivá. Žalovaná uvedla příjmy, které mohly být doloženy z údajně předložených listiny (výměr rodičovské dovolené, výživné), současně však uvedla příjmy, které nijak nedokládala, a které zásadně převyšovaly příjmy údajně doložené. U těchto příjmu nebyl uveden žádný zdroj, a tyto příjmy tak neměly být započteny do úvahy o úvěruschopnosti žalované. Žalovaná současně uvedla evidentně nepravdivé tvrzení o svých výdajích, které podcenila tak, aby měla alespoň nějaký disponibilní příjem, z nějž by mohla úvěr splácet, neboť není možné, aby za částku , částka, měsíčně uhradila nájemné, všechny povinné platby a ještě osobní výdaje své a dvou nezaopatřených dětí, které vyživuje. Právní předchůdkyně žalobkyně se dále nijak nezabývala tím, že žalovaná splácí minimálně jeden další úvěr u jiné společnosti, který přiznala, nezjistila, kolik je spláceno ani kolik zbývá doplatit. Z výpisu řízení EXE je zřejmé, že proti žalované byla před uzavřením úvěrové smlouvy zahájena tři exekuční řízení. Žalovaná tedy evidentně právní předchůdkyni žalobkyně zamlčela své závazky, které nebyly pouze splatné, ale současně i exekučně vymáhané. Toto mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit nahlédnutím do Centrální evidence exekucí, kde by za zanedbatelný poplatek najisto zjistila, že žalovaná úvěruschopná rozhodně není. Právní předchůdkyně žalobkyně v důsledku nedostatečného prověření úvěruschopnosti žalované poskytla úvěr osobě, která zjevně úvěruschopná nebyla a karta zákazníka byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalované alespoň nějaký disponibilní