32 C 82/2024-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, která byla údajně uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, , na základě které žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který měl být poskytnut na dobu neurčitou a měl být splácen měsíčně ve splátce rovnající se minimálně přirostlému úroku za uplynulé období. Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela dohodnutým způsobem, a to ani přes výzvu žalobkyně k okamžitému splacení dlužné částky, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , smluvním úrokem z úvěru , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši za období a z částky, jak je uvedeno výše. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně přiznání žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalované byla jistina dluhu ve výši , částka, prokazatelně poskytnuta na její bankovní účet v červnu 2023.2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.1. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení, a to v podání doručeném soudu dne , datum, , a uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela z dostupných databází, kde žalovanou lustrovala (ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI) – doklady o těchto lustracích soudu předloženy nebyly. Dále žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovanou, které jsou promítnuty do žádosti o spotřebitelský úvěr, tuto listinu žalobkyně soudu předložila a je podrobněji rozebrána dále. Žalobkyně dále spočetla disponibilní zůstatek podle zavedeného vzorce a dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 22) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá také z potvrzení o platbě předloženého žalobkyní).Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázané znění této smlouvy, avšak nikoliv fakt, že smlouvu v této podobě s žalobkyní uzavřela skutečně žalovaná (viz podrobněji následující odstavec odůvodnění).Žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , která je interní listinou žalobkyně, měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala následujícími informacemi o žalované: je svobodná, žije v pronajatém domě, je na mateřské dovolené, její příjem tvoří rodičovský příspěvek , částka, , měsíční výdaje činí , částka, , má základní vzdělání, nemá exekuce, není v insolvenci. Z listiny nevyplývá, že by si žalobkyně uvedené informace jakýmkoli způsobem ověřila.Listinou „ownerinfo“ o bankovním účtu žalované měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala tímto výpisem, z nějž je patrné, že příjmy žalované tvořily výlučně půjčky od nebankovních poskytovatelů, velká část výdajů je vynakládána na hazardní hry. Shodně vyplývá i z výpisu z bankovního účtu žalované za období od , datum, do , datum, , z nějž dále vyplývá, že žalovaná hradila nájem v částce , částka, .Z výpisu z bankovního účtu , jméno FO, za období od , datum, do , datum, vyplývá příjem z rodičovského příspěvku , částka, , jak byl tvrzen žalovanou, současně z účtu vyplývají příjmy , částka, měsíčně, , částka, měsíčně a v jednom měsíci dokonce , částka, měsíčně, výdaje nicméně ve všech případech tyto příjmy převyšují a na účtu je záporný zůstatek.Zesplatněním spotřebitelského úvěru č. , hodnota, měl soud za prokázané, že žalobkyně zaslala dne , datum, žalované oznámení o zesplatnění úvěru ke dni , datum, na adresu jejího trvalého pobytu.Oboustrannou kopií občanského průkazu žalované a kopií rodného listu žalované měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala prostými kopiemi těchto dokladů.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalované, neboť byla zaslána doporučenou zásilkou na adresu trvalého pobytu žalované.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, , údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela se žalobkyní skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz či rodný list, a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , č. účtu, dne , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , právnická osoba, . Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši , částka, a z ní zákonné úroky z prodlení v zákonné výši za období od , datum, . Částku 10.000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl. Pro úplnost soud nad rámec výše uvedeného odůvodnění dodává, že i pokud by žalobkyně prokázala, že k uzavření úvěrové smlouvy skutečně došlo prostředky komunikace na dálku, na výsledku řízení by to ničeho nezměnilo, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaná v době údajného uzavření smlouvy o úvěru úvěruschopná rozhodně nebyla. Z výpisů z účtu vyplývá, že žalovaná sice měla tvrzený příjem z rodičovského příspěvku, byť byl vyplácen na účet osoby od žalované odlišné, veškerý další příjem žalované nicméně sestával z nebankovních půjček. Rovněž žalovanou uvedené výdaje neodpovídaly realitě, kdy jenom za nájem hradila téměř dvojnásobek, než kolik uvedla v žádosti o úvěr. Žalobkyně, byť měla tyto informace k dispozici, přesto dospěla k závěru, že žalovaná je úvěruschopná, nadto si ani neověřila, zda je pravdivé tvrzení žalované o tom, že nemá žádné exekuce, respektive toto neprokázala. Soud by proto smlouvu o úvěru beztak posoudil jako neplatnou podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 580 odst. 1 a § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.5. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prod