32 C 83/2024-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše údajně z titulu „Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, kterou údajně uzavřela žalobkyně se žalovanou dne , datum, (v elektronické podobě), na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu 70 dnů ode dne čerpání úvěru, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak byly specifikovány výše.2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, – listina není podepsána vlastnoručním podpisem žalované, je zde pouze uveden kód SMS verifikace , Anonymizováno, , měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl však za prokázané, že žalovaná vzhledem k absenci jejího vlastnoručního podpisu na listině, nebo jiné uznávané formy elektronického podpisu, tuto smlouvu skutečně uzavřela. Soud tak neměl za prokázané, zda mezi žalobkyní a žalovanou skutečně došlo k uzavření této smlouvy, jak bude podrobně zdůvodněno v odstavci čtvrtém odůvodnění tohoto rozsudku.Potvrzením o provedené platbě, Sdělením , Anonymizováno, ze dne , datum, a Výpisem z účtu žalované měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované, a že na tento účet byla dne , datum, poukázána platba ve výši , částka, z účtu žalobkyně., adresa, zpracování osobních údajů měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl však za prokázané, že se žalovaná s listinou seznámila.Výpisem z živnostenského rejstříku měl soud za prokázané, že žalovaná podniká pod identifikačním číslem uvedeným v záhlaví tohoto rozsudku.Kopií občanského průkazu žalované měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala prostou kopií občanského průkazu žalované. Z obsahu spisu je patrné, že tento občanský průkaz byl jediným krokem k ověření totožnosti žalované, který žalobkyně učinila.Listinou „, Anonymizováno, “ neměl soud za prokázané ničeho, neboť se jedná pouze o interní listinu žalobkyně, z níž nelze učinit žádný skutkový závěr.Listinou nazvanou: „Věc: Výzva k úhradě před podáním žaloby“ ze dne , datum, + podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalované.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet dne , datum, , údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela se žalobkyní skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. , č. účtu, dne , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , Anonymizováno, . ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 21 – 22 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým a s jakým obsahem byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši , částka, a z ní zákonné úroky z prodlení v zákonné výši za období od , datum, do zaplacení. , adresa, .000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.5. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“6. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“, a to ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 52,4 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 47,6 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 4,8 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily , částka, , tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem ,