46 C 289/2023-39 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Mostě dne , datum, se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení od , datum, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , s úrokem ve výši 9,44 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a částky , částka, s úrokem z prodlení. Podle žaloby, , právnická osoba, , Anonymizováno, a žalovaná mezi sebou uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy o úvěru předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši úvěru ve výši , částka, . Žalovaná se úvěr zavázala splácet 36 pravidelnými anuitními splátkami ve výši , částka, (, částka, splátka anuity a , částka, platba pojistného). Žalovaná tak měla splatit celkem , částka, . Věřitelka podle žalobkyně prověřovala s odbornou péčí pravdivost tvrzení žalované ohledně jejích příjmů a výdajů za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované, a to v interních i externích databázích, zejména v databázi SOLUS. Žalovaná věřitelce splatila pouze , částka, . Na základě odstoupení od smlouvy proto věřitelka prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, . Současně vzniklo věřitelce právo na smluvní pokutu. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení ze dne , datum, . Žalobkyně dále požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši , částka, , nesplacený smluvní úrok ve výši , částka, , nesplacené poplatky za pojištění ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, a smluvní pokutu za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, , poplatky za upomínky , částka, a náklady na mimosoudní vymáhání ve výši , částka, a dále úrok z prodlení z jistiny od , datum, do zaplacení.2. Přípisem ze dne , datum, (č.l. 23) žalobkyně soudu sdělila, že právní předchůdkyně s odbornou péčí prověřovala pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované, a to interních a externích databázích a v registru SOLUS. Dle žádosti o úvěr žalovaná pobírala , částka, , přičemž její výdaje činily jen , částka, . I při splátce ve výši , částka, tak žalované zbyl disponibilní měsíční zůstatek ve výši , částka, . Žalovaná nadto dala souhlas s dalším prověřováním v registrech ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost žalované tak dle žalobkyně byla prověřena.3. Žalovaná byla v celém řízení pasivní a k žalobě se nevyjádřila.4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalované byla výzva doručena fikcí na adresu jejího trvalého pobytu.5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:6. Dle rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že , právnická osoba, , Anonymizováno, sjednala se žalovanou režim poskytování bankovních služeb. Listina měla být dle tvrzení žalobkyně podepsána žalovanou elektronicky.7. Ze žádosti/smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že listina není podepsána ani jedním z účastníků (na listině je pouze uvedeno, že byla podepsána elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu). Žalovaná v žádosti uvedla, že je svobodná, bydlí v nájemním bydlení, nemá vyživovací povinnost, je zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, se sídlem ve Velemyšlevsi jako řidič/závozník. Její čistý měsíční příjem měl činit , částka, a celkové náklady domácnosti měly dosahovat , částka, . Finanční závazky (splátky hypoték, úvěrů a úvěrových karet) činily , částka, . Žalované měl být na základě této smlouvy poskytnut úvěr ve výši , částka, na nákup spotřebního zboží (výpočetní techniky), přičemž žalovaná jej měla pravidelně splácet. Zápůjční úroková sazba činila 9,44 % p.a. a RPSN 9,86 %.8. Z potvrzení ze dne , datum, vyplývá, že žalované byl úvěr ve výši , částka, poskytnut a měl být splacen 36 anuitními splátkami po , částka, .9. Dle přehledu platební historie vyplývá, že žalovaná splatila celkem , částka, .10. Dle formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byl úvěr zprostředkován , právnická osoba11. Dle odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne , datum, byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, z důvodu prodlení žalované.12. Z oznámení o postoupení ze dne , datum, vyplývá, že byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Dlužná částky byla žalobkyní vyčíslena ve výši , částka, . Oznámení bylo odesláno dle podacího archu , datum, .13. Žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dle podacího archu , datum, .14. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že v projednávané věci nebylo nijak prokázáno, že mezi účastníky konkrétní úvěrová smlouva skutečně uzavřena (lhostejno zda ústně či konkludentně) byla. Z dokumentu označeného jako „smlouva o úvěru“ nevyplývá, že k uzavření uvedené věřitelkou nepodepsané „smlouvy o úvěru“ skutečně došlo.15. I kdyby smlouva řádně podepsána byla, byla by neplatná pro rozpor s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru s ohledem na neprokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované.16. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.17. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.24. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovanou úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaná ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.25. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.26. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek. Předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence