46 C 61/2024-31 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila soudu dne , datum, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně jako věřitelka (úvěrující) uzavřela dne , datum, se žalovaným jako dlužníkem (úvěrovaným) smlouvu o úvěru na spotřebitelské zboží, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému na nákup zboží a současně byla žalovanému poskytnuta úvěrová karta, v rámci níž mohl žalovaný čerpat revolvingový úvěr ve výši , částka, . K prvnímu čerpání revolvingového úvěru prostřednictvím úvěrové karty došlo dne , datum, . Žalovanému byly celkem poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , jak vyplývá z přiloženého přehledu plateb. Vzhledem k opakovanému porušení smlouvy zasílala žalobkyně žalovanému opakovaně zpoplatněné upomínky. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou více než tří měsíčních splátek, sdělila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne , datum, , že pohledávka z úvěru byla zesplatněna a vyzvala žalovaného ke splacení úvěru. To však žalovaný neučinil. Dlužné splátky do zesplatnění činily podle žaloby , částka, , doplatek jistiny činil , částka, , smluvní pokuta ve výši dle sazebníku 10 % z dlužných splátek činila , částka, , úrok z prodlení ve výši dle sazebníku , částka, , poplatek za upomínky ve výši 3 x , částka, , poplatek za odeslání sdělení o zesplatnění všech závazků žalovaného ve výši , částka, .2. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně uvedla, že ohledně posouzení úvěruschopnosti vycházela především z informací, které si aktivně zjišťovala a ověřovala ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, ať již dostupných veřejně, tak především z neveřejných a z historických informací o spotřebiteli za celou skupinu , právnická osoba, . Všechny zjištěné informace byly komplexně analyzovány a porovnávány s demografickými a statistickými údaji a ve skóringovém modelu. Žalobkyně tak získávala informace z bankovních a nebankovních registrů (NRKI, BRKI, registr rizikových subjektů , právnická osoba, ), z registru SOLUS, z interních informací o platební morálce žalovaného, interního blacklistu, z insolvenčního rejstříku, registru neplatných dokladů, z evidence adres ohlašoven, z živnostenského rejstříku, centrální evidence exekucí. Žalobkyně vzala v úvahu příjem žalovaného, výdaje žalovaného, výdaje na splátky úvěrů, z informace o finanční rezervě a ze skóringového modelu. Žalovaný nebyl ke dni nahlížení do BRKI a NRKI po splatnosti s plněním povinností z předmětných smluv a v prodlení nebyl ani v minulosti, o žalovaném nebyly negativní informace v registru rizikových subjektů, žalovaný nebyl ke dni nahlížení po splatnosti s planěním v databázi SOLUS, o žalovaném nebyla zjištěny negativní informace ani v ostatních databázích a seznamech.3. Žalovaný čerpal částku , částka, a uhradil celkem , částka, (č. l. 24).4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. Účastníci souhlasili dle § 115a o.s.ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se má za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k jim zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřili (žalovanému byla výzva k vyjádření společně se žalobou doručena náhradně na adresu jeho evidovaného pobytu v České republice).6. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:7. Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, číslo , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný o sobě při uzavírání smlouvy uvedl, že je řemeslník/opravář ve společnosti , právnická osoba, s čistým měsíčním příjmem , částka, , s měsíčním příjmem celé domácnosti , částka, , s měsíčními výdaji na bydlení , částka, a s nulovými ostatními výdaji. Žalovaný měl být ženatý. Kromě úvěru na koupi automobilu byl žalovanému poskytnut rovněž v části B úvěrový rámec v celkové výši , částka, s možností čerpání prostřednictvím kreditní karty.8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že obsahuje základní informace o úvěru, avšak není žalovaným podepsán. Standardní informace obsahuje úpravu úroku pro jednotlivá čerpané výše úvěrového rámce.9. Z předpisů ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, je zřejmé, že žalovanému bylo předepsáno 7 splátek po , částka, měsíčně.10. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, a , datum, je patrné, že se žalovaný dostal do prodlení s třemi splátkami.11. Jak vyplývá z dopisu ze dne , datum, , žalobkyně pohledávku za žalovaným zesplatnila z důvodu prodlení žalovaného se splátkami ke dni , datum, . Podle kopie obálky se zásilka vrátila nevyzvednutá.12. Dle předžalobní upomínky byl žalovaný vyzván k plnění před podáním žaloby dne , datum, .13. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.14. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.20. K výkladu § 86 z. s. ú. se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.21. Ustanovení § 86 z. s. ú. je tak nutné vykládat tak, že v případě porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost poskytovatelem úvěru nastupuje sankce v podobě absolutní neplatnosti.22. V posuzovaném případě uzavírala žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu jakožto poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný ji uzavírala jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Je proto třeba předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský.23. Okresní soud se proto, jak je již uvedeno výše, zabýval otázkou platnosti této smlouvy ve smyslu výše citovaných § 86, 87 z. s. ú. a § 588 o. z. pod sankcí neplatnosti smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, ukládá věřiteli povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele a poskytnout mu úvěr jen tehdy, pokud po takovém posouzení bude zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet.24. Jak konstatoval Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky ne