48 C 212/2023-33 — Okresní soud v Mostě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši 14 656,79 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] ze dne [datum], jíž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 500 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 60 měsíčních splátkách po 375,02 Kč Smluvní úrok byl 7,9% ročně. Pro prodlení žalované žalobkyně odstoupila od smlouvy a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Úrok ve výši 472,44 Kč je kapitalizován do zesplatnění. Úrok ve výši 2 244,82 Kč je kapitalizován od [datum] do [datum] a skládá se ze smluvního úroku 7,9% ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. Úvěruschopnost byla posuzována z veřejných databází, interních informací, neboť žalobkyně vedla žalované běžný účet a z informací získaných od žalované a statistických dat. Žalovaná se přes výzvu soudu nevyjádřila ve věci samé. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky. Podací arch ze dne [datum] prokazuje odeslání dopisu žalované. Podmínky pro poskytování hotovostních úvěrů účinné od 18.9.2019 prokazují, že dle čl. 8 [číslo] Poskytnutí úvěru probíhá jednorázově ve formě převedení poskytnutých peněžních prostředků z úvěrového účtu [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Dle čl. 6 je případem zadlužení, pokud pohledávky mBank vzniklé ze Smlouvy či v souvislosti s ní (tj. jistina, úroky, poplatky a jiné pohledávky) nejsou klientem splaceny včas (ve stanoveném termínu). V případě zadlužení je banka oprávněna od smlouvy odstoupit. Klient je povinen hradit úroky z prodlení. VOP účinné od 1.7.2021 stanoví v čl. 1 [číslo] že smlouvy o bankovních službách mezi [anonymizováno] a klientem mohou být uzavírány na obchodních místech [anonymizováno], případně prostřednictvím internetu. Sazebník bankovních poplatků [anonymizováno] neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. Dopis ze dne [datum] prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení dlužné částky, byla upozorněna, že nebude-li uhrazena do 7 dnů od doručení, tak dojde k odstoupení od smlouvy. Dle dodejky si žalovaná dopis nevyzvedla. Výpis ze Státního soudního rejstříku prokazuje existenci žalobkyně. Dopis ze dne [datum] je předžalobní upomínkou žalované obsahující základní skutkový a právní rozbor. [příjmení] obrazovky z interního systému žalobkyně prokazuje, že byla žalovaná lustrována ve veřejných databázích před poskytnutím úvěru bez negativních zjištění, měla využitý kreditní limit ve výši 46 575 Kč z možných 59 988 Kč, žalovaná deklarovala příjem 20 000 Kč, ověřený byl 16 940 Kč, byla zaměstnancem na dobu neurčitou, se vznikem pracovního poměru [datum], je uveden zaměstnavatel, který byl také lustrován. Formulář o změně osobních údajů ze dne [datum], Žádost o zřízení účtu č. [anonymizováno] ze dne [datum], Smlouva o vedení účtu u [anonymizováno] ze dne [datum] prokazují, že žalobkyně vedla pro žalovanou běžný účet. Smlouva o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet] byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum] prostřednictvím mobilního bankovnictví, předmětem je úvěr ve výši 16 500 Kč, který má být poskytnut převodem na účet žalované a splácen v 60 měsíčních splátkách po 375,02 Kč včetně pojištění. Smluvní úrok je 7,9% ročně. Smlouva odkazuje na Podmínky a VOP. Výpis z interního systému žalobkyně prokazuje, že smlouva byla sjednána prostřednictvím mobilního bankovnictví žalované a jejím SMS kódem. Úrokový lístek neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí. Výpis z běžného účtu žalované za dobu od [datum] do [datum] prokazuje, že žalobkyně vede účet žalované, má přehled o pohybu na účtu, od 8 - [číslo] byl příjem žalované od zaměstnavatele přes 18 000 Kč měsíčně. Nejsou patrné žádné výdaje na bydlení. Žalovaná měla výdaje za fastfoody a doručování jídla, nakupovala na čerpacích stanicích, hradila menší částky i prostřednictvím [webová adresa]. Pokračující výpis z běžného účtu za dobu od [datum] do [datum] prokazuje, že byl žalované vyplacen úvěr připsáním na běžný účet ve výši 16 500 Kč. Žalovaná nadále pobírala mzdu od zaměstnavatele. Do poskytnutí úvěru nehradila žádné částky za bydlení. Výpis z úvěrového účtu prokazuje, že žalovaná úvěr čerpala v den [datum], na jistinu hradila naposledy [datum], ke dni [datum] činila dlužná částka 14 659,79 Kč. Žádost o poskytnutí hotovostního úvěru [anonymizována dvě slova] je od žalované, vyplnila osobní údaje, zaměstnavatele, pracovní poměr na dobu neurčitou vznikl [datum], příjem uvedla 20 000 Kč, žádala o úvěr 10 000 Kč na 36 měsíců, bydlí v pronajatém bytě, má 2 vyživovací povinnosti, má [anonymizováno] [role v řízení]. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který zcela odpovídá žalobním tvrzením, na která soud v plném rozsahu odkazuje. Úvěruschopnost byla posuzována na základě dlouhodobé znalosti žalobkyně o pohybech na účtu žalované, byly ověřovány její příjmy a výdaje proti jejímu účtu, byla lustrována ve veřejných databázích. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: V rámci právního posouzení věci v úvěrové části soud vycházel z § 2395 o. z., který stanoví, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje nebo dokonce zákonnou úpravu vyloučit vlastní úpravou smluvní. Bylo tedy prokázáno, že závazek poskytnout úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl a že závazek je splatný. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a tato jsou zcela v souladu s právní úpravou, vyhověl soud podané žalobě. Úvěruschopnost byla posuzována v dostatečném rozsahu, žalobkyně měla dlouhodobé znalosti o příjmech a výdajích žalované. Částku 375 Kč měsíčně mohla žalovaná hradit, kdyby omezila zbytné výdaje, které jsou zcela jednoznačně patrné z výpisu z jejího účtu, jako například výdaje za fastfoody a hotová jídla, či později po poskytnutí úvěru za kurzové sázky. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 060 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 656,79 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 700 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve v