50 C 52/2024-26 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 1. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., (dále jen ,,právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 3. 5. 2010 se žalovaným smlouvu o účtu č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést sporožirový účet a žalovaný se zavázal hradit ceny za služby a produkty dle ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy nesplnil, když překročil sjednanou výši limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto převedla zůstatek kontokorentu na evidenční účet pohledávek a výzvou vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2023 na žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši , částka, a úroku v kapitalizované výši , částka, . Dále se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky dlužné jistiny od 2. 10. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Ze smlouvy o osobním účtu ze dne 3. 5. 2010 a smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne 26. 11. 2010 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně zřídila žalovanému bankovní účet č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr formou debetního zůstatku na zřízeném bankovním účtu žalovaného s úvěrovým limitem do výše , částka, . Účastníci se dohodli na úrokové sazbě 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně smluvních úroků a dalších nákladů splatit nejpozději do jednoho roku ode dne čerpání úvěru.6. Z výpisů účtu žalovaného č. , č. účtu, vyplývá, že ke dni 30. 6. 2023 byl bankovní účet v záporném zůstatku , částka, . Dne 3. 5. 2023 byl záporný zůstatek převeden právní předchůdkyní žalobkyně na evidenční účet pohledávek.7. Z dopisu ze dne 5. 5. 2023 označeného jako Poslední výzva před podáním žaloby včetně doručenky soud zjistil, že tímto dopisem byl žalovaný vyzván k neprodlenému zaplacení dlužné částky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků.8. Z podkladů pro soudní řízení se podává, že žalovaný ke dni 1. 10. 2023 dlužil právní předchůdkyni žalobkyně na jistině , částka, a na úrocích , částka, .9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2023, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni s účinností ke dni 1. 10. 2023. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 13. 10. 2023.10. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 29. 12. 2023 (včetně poštovního podacího lístku ze dne 29. 12. 2023) vyplývá, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.11. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013, neboť vztah vznikl ze smlouvy o úvěru uzavřené před tímto datem.12. Dle § 708 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen „obch.zák.“) smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce.13. Dle § 711 obch.zák. smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).14. Dle § 497 obch.zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Dle § 502 odst. 1 obch.zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.16. Dle § 369 odst. 1 obch.zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.17. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.19. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.20. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků pro hrazení smluvních poplatků a vznikl mu debetní zůstatek, který v rozporu se smluvním ujednáním neprodleně neuhradil. Právní předchůdkyně proto v souladu se smluvním ujednáním odstoupila od smlouvy. Žalovaný dluh neuhradil ani poté, co byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě předžalobní výzvou. Bylo prokázáno, že závazek ze strany žalobkyně, poskytnout žalovanému úvěr, byl splněn a zároveň bylo prokázáno, že závazek ze strany žalovaného poskytnutý úvěr řádně a včas splatit splněn nebyl.21. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, že žalobě vyhověl. (viz výrok I.).22. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, číslem smlouvy a údaji o výši dluhu, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3 x , částka, , tj. celkem , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. , částka, , náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši , částka, a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .23. Soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. , adresa, ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na charakter uložených povinností třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.