50 C 81/2024-32 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, obchodní společnost , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ., IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), s žalovaným smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr. Za to se žalovaný zavázal úvěr vrátit a společně s tím zaplatit původní věřitelce úrok 16,90 % ročně a poplatky za vedení úvěrového účtu, a to formou pravidelných splátek. Žalovaný neplatil jednotlivé splátky řádně a včas a na dluh ze smlouvy o úvěru zaplatil pouze , částka, , přičemž poslední platbu učinil , datum, . Z důvodu neplnění smluvních povinností žalovaným původní věřitelka úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení. Dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Podáním z , datum, vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět co do částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že nedisponuje uzavřenou smlouvou o úvěru a není tak schopna prokázat uzavření smlouvy o úvěru. Domáhá se tak pouze vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající rozdílu mezi přijatým a poskytnutým plněním. Soud proto řízení co do částky , částka, zastavil.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z platební historie soud zjistil, že původní věřitelka poskytla , datum, žalovanému plnění ve výši , částka, .6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný zaplatil původní věřitelce celkem , částka, .7. Z oznámení o zesplatnění soud zjistil, že původní věřitelka úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku na žalobkyni.9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Původní věřitelka poskytla žalovanému plnění ve výši , částka, . Za to žalovaný zaplatil původní věřitelce celkem , částka, . Následně vyzvala původní věřitelka žalovaného k zaplacení nejpozději do , datum, . Po výzvě žalovaný ničeho dalšího nezaplatil. Dne , datum, postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy úvěru na žalobkyni.10. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z. 1964“) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.11. Podle § 517 odst. 2 o. z. 1964 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.12. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.13. Soud žalobě v rozsahu částečného zpětvzetí vyhověl, jelikož se žalobkyni podařilo prokázat, že původní věřitelka poskytla žalovanému plnění, přičemž toto plnění žalovaný nevrátil, přestože k tomu byl původní věřitelkou vyzván. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení. Současně je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení a původní věřitelce, resp. žalobkyni, tak vznikl též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.14. O náhradě nákladů části řízení, které bylo zastaveno, rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovanému, který nezavinil částečné zastavení řízení, nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož z obsahu spisu je zřejmé, že mu žádné náklady řízení nevznikly.15. O náhradě nákladů části řízení, které nebylo zastavené § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .