61 C 272/2023-116 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, a doplněnou dne , datum, a , datum, domáhala na žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně sjednala se žalovanou u vybraných e-shopů možnost zaplatit kupní cenu až po vyzkoušení zboží v případě, že od kupní smlouvy žalovaná neodstoupí do 14 dnů od doručení zboží s tím, že žalovaná měla tuto kupní cenu uhradit přímo žalobkyni, a to na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a vybranými e-shopy, kterým žalobkyně kupní cenu za žalovanou zaplatila Žalobkyně proto dne , datum, se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, jejíž součástí byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník. Na základě této smlouvy byla žalovanému zřízena služba , Anonymizováno, nákupní účet s limitem odložených plateb do , částka, . Dále byla žalované žalobkyní poskytnuta i služba , Anonymizováno, Karta, kterou mohla žalovaná platit za zboží prostřednictvím účtu. Smlouva o , Anonymizováno, kartě byla uzavřena nejpozději aktivací karty prostřednictvím účtu. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni dlužné částky dle splatnosti jednotlivých měsíčních vyúčtování. Žalovaná se rovněž zavázala zaplatit žalobkyni poplatek z prodlení, neuhradí-li dlužnou částku řádně a včas. Úvěryschopnost žalované byla posouzena žalobkyní na základě nahlédnutí do interní databáze žalobkyně, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a registru SOLUS. Vše s negativním výsledkem. K osobním a majetkovým poměrům žalovaná uvedla, že je studentkou s příjmem ve výši , částka, měsíčně. Nemá žádné výdaje ani nesplácí žádné další dluhy. Žalovaná využila služeb v období od listopad 2021 do února 2022 v celkové výši , částka, , kdy žalovaná žalobkyni uhradila částku , částka, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.1. Před zahájením jednání vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky , částka, . Soud proto ve výroku I. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř.2. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, neboť se žalovaná k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:Žalovaná dne , datum, uzavřela se žalobkyní Smlouvu k službě , Anonymizováno, účet, na základě které se žalobkyně zavázala zřídit žalované službu , Anonymizováno, účet pro platby za zboží nebo služby žalovanou s finančním limitem ve výši , částka, . Totožnost žalované byla ověřena žalobkyní prostřednictvím občanského průkazu a fotografie žalované. Žalovaná byla oprávněna realizovat platby za zboží nebo služby prostřednictvím zřízeného , Anonymizováno, účtu, které měla následně vrátit žalobkyni ve splatnosti dle jednotlivých vyúčtování, a to alespoň ve výši 10 % všech neuhrazených čerpání. V případě prodlení žalované s úhradou vyúčtovaných částek, resp. pokud by žalovaná neuhradila alespoň 10 % z částky všech nesplacených čerpání, bylo mezi účastníky dohodnuto, že se vyúčtované částky stanou splatnými v celém rozsahu. Žalovaná v tomto případě měla uhradit vedle dlužné částky i účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu, vše dále specifikováno v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, resp. v ceníku. Dle ceníku činil poplatek z prodlení ve výši , částka, dnů za 5 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, , částka, za 10 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, , částka, za 15 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, , částka, za 20 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky, , částka, za 25 dnů po splatnosti vyúčtování nebo objednávky a , částka, a 10 % z celkového vyúčtování nebo ceny objednávky za 30 dnů a více po splatnosti vyúčtování nebo objednávky. Při posouzení úvěryschopnosti žalované žalobkyně vycházela z jejích tvrzení, že je studentkou na střední škole s příjmem ve vši , částka, měsíčně. Žalovaná neuvedla žádné dluhy či výdaje. Žalobkyně žalované za listopad 2021 vyúčtovala na platbách částku v celkové výši , částka, , splatnou dne , datum, , za leden 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované na platbách částku v celkové výši , částka, , splatnou dne , datum, , za únor 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované na platbách částku v celkové výši , částka, , splatnou dne , datum, . Žalovaná se s platbami dostala do prodlení již v listopadu 2021, proto si žalobkyně v období od listopadu 2021 do března 2022 nárokovala ve vystavených vyúčtováních rovněž poplatky z prodlení. Celkovou dlužnou částku žalovaná nezaplatila žalobkyni ani na základě předžalobní upomínky.3. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu by