61 C 288/2024-22 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky , částka, představující smluvní pokutu za nevrácené přijímací zařízení MODEM COMPAL , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ), dále jen „přijímací zařízení“, a částky , částka, představující dlužné nájemné za pronájem tohoto příjímacího zařízení, kdy si žalovaný toto přijímací zařízení pronajal v rámci smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. , hodnota, (dále také jen „smlouva“) uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a žalobkyní3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak má za to, že žalovaný s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytovány služby elektronických komunikací, a zároveň si žalovaný v rámci této smlouvy pronajal od žalobkyně přijímací zařízení za nájemné , částka, měsíčně (shodně i ceník služeb). Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky a ceník služeb. Současně se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajatá přijímací zařízení při ukončení smlouvy včas a v pořádku (smlouva obsahovala odkaz na konkrétní ustanovení všeobecných podmínek). Žalovaný převzal přijímací zařízení. V případě porušení platebních povinností žalovaným byla dle všeobecných podmínek ujednána možnost odstoupení právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy. Dle všeobecných podmínek byla sjednána smluvní pokuta dle ceníku v případě nevrácení přijímacího zařízení žalovaným včas a v pořádku do 14 dnů po ukončení smlouvy. Výše smluvní pokuty byla stanovena ceníkem ve výši , částka, za přijímací zařízení. Žalobkyně vystavila žalovanému vyúčtování č. , hodnota, splatné dne , datum, , v rámci kterého žalobkyně žalovanému vyúčtovala i nájemné za příjímací zařízení ve výši , částka, , vyúčtování č. , hodnota, splatné dne , datum, , v rámci kterého žalobkyně žalovanému vyúčtovala i nájemné za příjímací zařízení ve výši , částka, , vyúčtování č. , hodnota, splatné dne , datum, , v rámci kterého žalobkyně žalovanému vyúčtovala i nájemné za příjímací zařízení ve výši , částka, , vyúčtování č. , hodnota, splatné dne , datum, , v rámci kterého žalobkyně žalovanému na nájemném za přijímací zařízení odečetla částku , částka, a vyúčtování č. , hodnota, splatné dne , datum, , kde žalobkyně žalovanému m.j. vyúčtovala smluvní pokutu , částka, za včasné nevrácení přijímacího zařízení ve výši , částka, . Pro prodlení žalovaného s úhradou vyúčtovaných služeb žalobkyně odstoupila od smlouvy a žalovaný byl vyzván k vrácení přijímacího zařízení do , datum, . Žalovaný přijímací zařízení nevrátil, smluvní pokutu neuhradil, a to ani na základě upomínky a předžalobní upomínky.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, na základě které žalobkyně žalovanému poskytovala služby elektronických komunikací a dále pronajala žalovanému přijímací zařízení, za jejichž užívání se žalovaný zavázal platit žalobkyni nájemné dle ceníku na základě vystavených vyúčtování ve smyslu § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalovaný řádně neplnil své smluvní povinnosti a dluží žalobkyni za pronájem přijímacího zařízení celkem , částka, . V případě ukončení smlouvy se žalovaný zavázal přijímací zařízení do 14 dnů vrátit žalobkyni pod sankcí smluvní pokuty ve výši dle ceníku ve smyslu § 2048 o.z. Protože žalovaný porušil své smluvní povinnosti, žalobkyně od smlouvy odstoupila a žalovaný tak byl povinen vrátit žalobkyni přijímací zařízení, což neučinil, proto je povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši dle ceníku, tj. , částka, .6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku).7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby 2x , částka, (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) a odměna za zastupování za 1 úkon právní služby 1x , částka, (předžalobní výzva) dle § 14b odst.1 a.t. a § 11 odst. 2 písm.h) a.t. (k příslušenství se nepřihlíží dle § 8 odst.1 a.t.), tj. celkem odměna , částka, , náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., tj. celkem , částka, . Náhrada nákladů žalobkyně tak činí , částka, a 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .8. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b a.t., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění na jistině nepřevyšuje , částka, .9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.