46 C 152/2025-33 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne , datum, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem a s úrokem z prodlení.2. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, ., uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , číslo, , na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , úročený úrokem ve výši 9,9 % ročně. Žalovaná zaplatila na splátkách celkem jen , částka, . Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru. Žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost zkoumala banka prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS, CBCB, CNCB), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze ministerstva vnitra). Nebyla přitom zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny úvěru ve výši , částka, , dlužného kapitalizovaného smluvního úroku , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a dlužných poplatků ve výši , částka, .3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.4. Účastnice souhlasily dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalované se má ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí, když se žalovaná k zaslané výzvě (doručené náhradně fikcí) ve stanovené lhůtě nevyjádřila a žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila.5. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:6. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vyplývá, že žalovaná požádala o úvěr dne , datum, . Žalovaná vůči bance deklarovala příjem ve výši , částka, měsíčně, což mělo být ověřeno za základě výpisu z účtu. , Anonymizováno, vycházela z příjmu ve výši , částka, . Naopak výdaje , Anonymizováno, oproti deklarovaným navýšila na částku , částka, měsíčně, z čehož tvořily splátky dřívějších půjček , částka, , výdaje na bydlení , částka, a výdaje na živobytí , částka, . Dle kalkulace , Anonymizováno, hospodařila žalovaná s rezervou ve výši , částka, a byla tedy schopna půjčku splácet. Úvěr byl proto schválen. , Anonymizováno, dále zjistila, že žalovaná je , Anonymizováno, , vlastní , Anonymizováno, , je zaměstnána s deklarovaným příjmem , částka, a se zjištěným příjmem , částka, . Výdaje na bydlení uváděla žalovaná ve výši , částka, měsíčně, výdaje na živobytí rovněž , částka, . Na zjištěných splátkách žalovaná splácela , částka, měsíčně. Započtené výdaje na bydlení činily , částka, měsíčně a započtené náklady na živobytí , částka, měsíčně. Výsledná platební kapacita žalované v době žádosti činila , částka, měsíčně.7. Dle výpisu z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, vyplývá počáteční zůstatek ve výši , částka, , ale velmi nízký konečný zůstatek , částka, . Celkové kreditní operace však dosáhly , částka, a debetní operace , částka, . Kreditní operace byly tvořeny především klientskými vklady žalované ve výši , částka, a , částka, a platbou od města , adresa, ve výši , částka, . Jak zdroje prostředků pro klientské vklady, tak i velká část odchozích plateb je neprůhledná a nanejvýš podezřelá.8. Dle výpisu z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, vyplývá nízký počáteční zůstatek ve výši , částka, , a konečný zůstatek , částka, . Celkové kreditní operace však dosáhly , částka, a debetní operace , částka, . Kreditní operace byly tvořeny především klientskými vklady žalované ve výši , částka, , , částka, , , částka, a , částka, . Jak zdroje prostředků pro klientské vklady, tak i velká část odchozích plateb je neprůhledná a nanejvýš podezřelá.9. Dle výpisu z běžného účtu žalované za období od , datum, do , datum, vyplývá nízký počáteční zůstatek ve výši , částka, i konečný zůstatek , částka, . Celkové kreditní operace dosáhly , částka, a debetní operace , částka, . Kreditní operace byly tvořeny především klientskými vklady žalované ve výši , částka, a , částka, a platba od města , adresa, ve výši , částka, . Jak zdroje prostředků pro klientské vklady, tak i velká část odchozích plateb je neprůhledná a nanejvýš podezřelá.10. Z návrhu a akceptace smlouvy o půjčce a dále z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že uvedenou smlouvou o půjčce byla žalované poskytnuta půjčka ve výši , částka, , žalovaná se zavázala ji splácet 120 měsíčními splátkami po , částka, měsíčně, přičemž první splátka měla být uhrazena dne , datum, . Úroková sazba činila 9,9 % ročně a RPSN 10,35 %. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, žalovaná předložila bance svůj občanský průkaz.11. Jak vyplývá z výpisu z úvěrového účtu, žalovaná úvěr ve výši , částka, čerpala dne , datum, , avšak postupně splatila jen , částka, .12. Upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná upozorněna na prodlení se splátkou.13. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne , datum, se podává, že banka dluh žalované z půjčky zesplatnila, přičemž k okamžiku zesplatnění evidovala dluh ve výši , částka, . Zásilka byla dle podacího archu odeslána , datum, .14. Dle vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, a dle smlouvy o postoupení pohledávky byla pohledávka banky za žalovanou postoupena na žalobkyni.15. Předžalobní upomínka ze dne , datum, byla dle podacího archu pošty odeslána dne , datum, .16. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalovaná nesplácela řádně poskytnutou půjčku. Pohledávky banky byla proti ní nejprve zesplatněny a následně postoupeny na žalobkyni.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18 (OPR-Finance s.r.o. proti GK), články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.21. Ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí být vykládáno tak, že nedostatek posouzení úvěruschopnosti je sankcionován absolutní neplatností úvěrové smlouvy.22. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto po