32 C 144/2026-44 – Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému údajně úvěr ve výši , částka, , jehož splatnost byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplácel v dohodnutých splátkách, za dobu trvání úvěrové smlouvy uhradil žalovaný částku , částka, . Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena pouze jistinou úvěru. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z jistiny dluhu za období, jak je specifikováno výše. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně přiznání žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému byla jistina dluhu prokazatelně poskytnuta na jeho bankovní účet.2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá též z listiny právní předchůdkyně žalobkyně – Potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, ve výši , částka, , ze dne , datum, ve výši , částka, a ze dne , datum, ve výši , částka, , tímto měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala tyto částky na účet žalovaného).Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, – nedatovanou – která byla údajně uzavřena elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku, za použití SMS kódu, měl soud za prokázané výši úvěrového limitu , částka, poskytnutého na dobu neurčitou, celkem k zaplacení bylo , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 457,50 % ročně, RPSN činila 4678,99 %. Úvěr měl být vyplacen na shora uvedený bankovní účet žalovaného.Čestným prohlášením klienta ze dne , datum, – nepodepsaným žalovaným – měl soud za prokázané, že tímto prohlášením žalovaný údajně sdělil právní předchůdkyní žalobkyně své osobní údaje, převážně pak výši čistého měsíčního příjmu , částka, ze zaměstnání, měsíční výdaje částkou , částka, a splátky jiných úvěrů , částka, , dále že žije ve vlastní nemovitosti a je svobodný.Všeobecnými podmínkami pro smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené se společností , právnická osoba, . + Standartními informacemi o spotřebitelském úvěru + Vysvětlením k posouzení smlouvy o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění těchto listin.Fotokopií OP žalovaného měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně disponovala prostou kopií tohoto dokladu.Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne , datum, , které bylo žalovanému zasláno prostřednictvím e-mailové zprávy, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění dlužné částky a také že jej tímto vyzvala k dobrovolné úhradě dlužné částky.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím své zástupkyně žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.5. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalovanému bylo před uzavřením úvěrové smlouvy zahájeno 1 exekučních řízení EXE. Po uzavření smlouvy o úvěru byla proti žalovanému zahájena 3 exekučních řízení EXE.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byly poskytnuty platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, , a to převodem na tento účet ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, zřejmě z titulu žalovaným nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednané elektronicky. Soud tak neměl za prokázané, že to byl skutečně žalovaný, kdo předmětnou smlouvu uzavřel, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity jinou osobou, například osobou, která s majitelem účtu žije v společné domácnosti. Žalobkyně dále neprokázala, že se její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy jakkoli zabývala úvěruschopností žalovaného, tvrzení o tom, že majetková situace žalovaného byla prověřena prostřednictvím lustrací v dostupných evidencích nebylo prokázáno. Právní předchůdkyně žalobkyně se současně nijak nezabývala příjmy a výdaji žalovaného, přestože tyto informace jsou zásadní pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla úvěr osobě, o jejíž majetkových poměrech neměla prakticky žádné informace. Kdyby si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalovaného před tím, než uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, výpis z jeho účtu u banky zjistila by, že žalovaný čerpá úvěry v řádu desítek tisíc korun, a to dokonce i ve stejném měsíci jako úvěr z něhož je žalováno v tomto řízení, a dále také že se hojně věnuje sázkám na internetu. Z toho je evidentní, že žalovaný rozhodně úvěruschopný nebyl, a naopak právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr osobě, o které neměla žádné informace.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním min