32 C 21/2026-60 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, původně úvěr ve výši , částka, , ovšem žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplácel v dohodnutých splátkách, za dobu trvání smlouvy neuhradil ničeho. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru , částka, , smluvním úrokem , částka, a smluvní pokutou , částka, . Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné jistiny z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalovaného. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.2. Zástupkyně žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, (na čl. 42 spisu) doplnila svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Zástupkyně žalobkyně uvedla, že relevantní informace ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a z informacích poskytnutých žalovaným. Dále uvedla, že na daný úvěr uhradil žalovaný celkem , částka, , přičemž tato částka byla částečně započtena na jistinu a na smluvní úrok, které byli zohledněny v žalobním návrhu.3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, a účet č. , č. účtu, patřili žalovanému + Výpisy z běžných účtů žalovaného měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá i z interní listiny právní předchůdkyně žalobkyně – Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, a rovněž z Výpisu z běžného účtu).Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, z dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , které byly údajně uzavřeny elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku, za použití SMS kódu. Obsahem smlouvy byl úvěr ve výši , částka, poskytnutý na 30 dnů, celkem k zaplacení bez prodloužení bylo , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 53,47 % ročně, RPSN činila 869,90 %. Úvěr měl být vyplacen na shora uvedený bankovní účet žalovaného.Obchodními podmínkami , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Upomínkou ze dne , datum, + Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že i právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.6. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalovanému nebylo před ani po uzavření smlouvy o úvěru vedeno žádné exekučních řízení EXE a E.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané to, že na účty žalovaného č. , č. účtu, a č. , č. účtu, byly poskytnuty částky ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, , a to vše převodem na tento účet ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a to z titulu smlouvy o úvěru, ve znění dodatků 1 až 14 uzavřené elektronicky. Soud tak neměl za prokázané, že to byl skutečně žalovaný, kdo předmětnou smlouvu uzavřel, neboť mobilní telefon mohl být zneužit jinou osobou, například osobou, která s majitelem účtu žije v společné domácnosti. Žalobkyně dále neprokázala, že se její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy jakkoli zabývala úvěruschopností žalovaného, nezjistila jeho příjmy ani výdaje, nezabývala se dalšími závazky. Kdyby si právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru vyžádala výpis z účtu žalovaného, zjistila by, že žalovaný se se hojně věnoval sázkám na internetu, z čehož by došla k závěru, že se nejedná o osobu, která by byla úvěruschopná.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním