32 C 31/2026-49 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, kterou údajně uzavřela žalobkyně se žalovanou dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr jiný než na bydlení až do výše , částka, . Žalovaná úvěr ve výši , částka, vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu žalobkyně. Žalovaná uhradila na jistinu celkem , částka, . Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na její bankovní účet. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, , smluvním úrokem , částka, , poplatkem za službu „Klidné spaní“ , částka, a poplatkem za službu „Presto“ , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, jak je specifikováno výše.Ve druhém nároku se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, – a to smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, kdy žalovaná se dostala do prodlení se splácením denní splátky splatné dne , datum, .Žalovaná ve svém odporu doručeném soudu dne , datum, (na čl. 8 spisu) včetně doplnění ze dne , datum, (na čl. 34–36 spisu) pouze uvedla, že žádá o poskytnutí splátkového kalendáře z důvodu nedostatku finančních prostředků k uhrazení celého dluhu najednou.2. Zástupkyně žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, (na čl. 41 spisu) doplnila svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalované. Zástupkyně žalobkyně uvedla, že před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně prověřila majetkovou situaci žalované, její bytové poměry, její výdaje a současně žalovanou prověřila v dostupných registrech. Dále dodala jenom výpis z běžného účtu „Kontomatik“ a uvedla, že žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem , částka, .3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně i žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasily, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř.4. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku bylo soudem zjištěno, že v průběhu řízení došlo na straně žalobkyně ke změně obchodní firmy na Credivo , Jméno žalobkyně A, . ke dni , datum, , přičemž nejde o změnu v osobě žalobkyně, ale pouze o změnu jejího označení, a proto bylo možné v řízení dále pokračovat.5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázané platby od žalobkyně žalované dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, v celkové výši , částka, a dne , datum, ve výši , částka, , shodně vyplývá rovněž též z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli předloženého žalobkyní.Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru „Flexi Půjčka“ č. , hodnota, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou, měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou údajně došlo k uzavření smlouvy, kterou žalovaná údajně podepsala prostřednictvím SMS kódu a svou totožnost prokázala ověřením totožnosti prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalované (viz listina „Autorizace ověření totožnosti“), touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše , částka, .Souhlasem se zpracováním osobních údajů neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Prostou kopií občanského průkazu žalované je prokázáno, že žalobkyně disponovala tímto osobním dokladem žalované.Obecnými principy posuzování a filozofie společnosti měl soud za prokázaný obsah této listiny, která je nicméně pouze interním dokumentem žalobkyně.Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . měl soud za prokázané znění této interní listiny žalobkyně, ale nikoliv již údaje v této listině uvedené, přičemž je zřejmé, že žalobkyně z těchto údajů při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela. Žalobkyně evidovala osobní údaje žalované, která měla údajně žít ve 3členné domácnosti, měla mít příjem uvedený žalovanou , částka, měsíčně, výše údajně ověřeného čistého měsíčního příjmu , částka, , pravidelné měsíční výdaje uvedené žalovanou , částka, , vypočítané minimální výdaje , částka, , rezerva pro výdaje , částka, , disponibilní příjem činil , částka, . V listině není uveden žádný záznam o tom, jakým způsobem žalobkyně tyto informace získala, ani jak je ověřila.Listinou nazvanou: „Identifikované příjmy“ měl soud za prokázané znění této listiny, která je pouze interním dokumentem žalobkyně, dle které žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy ověřila měsíční příjmy žalované na základě bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce žalované, kdy na základě tohoto ověření dospěla k čistému měsíčnímu příjmu ve výši , částka, .Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně odeslala prostřednictvím svého zástupce žalované výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalované.6. Z výpisu řízení E a EXE bylo zjištěno, že proti žalované byla před uzavřením smlouvy o úvěru zahájena 2 exekuční řízení EXE. Po uzavření smlouvy o úvěru nebylo proti žalované zahájeno žádné exekuční řízení.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané, že na účet žalované č. , č. účtu, byly poskytnuty částky ve výši dne ve výši , částka, dne , datum, ve výši celkem , částka, dne , datum, a ve výši celkem , částka, dne , datum, , a to převodem na tento účet ze strany žalobkyně, z titulu předmětné smlouvy o úvěru. Totožnost žalované byla ověřena prostou kopií občanského průkazu. Žalobkyně neprokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy důsledně prověřila úvěruschopnost žalované, vycházela z nepřesných údajů, případně údaje, které měla k dispozici, nesprávně hodnotila. Žalobkyně si žádným způsobem neověřila získané informace, nezjistila, jaké další úvěry žalovaná splácí, zda je splácí řádně a kolik zbývá doplatit. Z předloženého výpisu z běžného účtu „Kontomatik“ je zřejmé, že žalovaná čerpala úvěry od jiných nebankovních společností, a dále také, že žalovaná neměla žádný stabilní a pravidelný pracovní příjem. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované a poskytla úvěr osobě, o jejíchž majetkových poměrech neměla dostatek informací, a která nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy evidentně úvěruschopná.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v