ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2026:32.C.395.2025.1 Datum: 2026-05-28 Předmět: 20 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 3005 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízeníbezdůvodné obohaceníinsolvencelhůtydokazovánísmlouva o úvěru
O co šlo: 20 000 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 30)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne , datum, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny žalobkyně, předem sjednaným způsobem. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách, žalovaný ničeho neuhradil, žalobkyně tak vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Dlužná částka byla tvořena jistinou nesplaceného úvěru , částka, a náklady spojené s uplatněním pohledávky , částka, .2. Podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 23 – 31 spisu) doplnila žalobkyně svá žalobní tvrzení, kdy uvedla, že žalobkyně si před uzavřením úvěrové smlouvy vyžádala od žalovaného dva doklady totožnosti, kompletní výpis z bankovního účtu za poslední 3 měsíce a dodatečný doklad o příjmech, dále si sama žalobkyně opatřila lustrace z dostupných databází. Na základě shromážděných informací posoudila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z příjmu , částka, měsíčně i když žalovaný tvrdil příjem , částka, měsíčně, nákladů na bydlení , částka, měsíčně i když žalovaný tvrdil náklady na bydlení , částka, měsíčně, z pravidelných finančních závazků , částka, měsíčně, nákladů na potraviny a běžné zboží domácnosti , částka, i když žalovaný tvrdil náklady na potraviny a běžné zboží domácnosti , částka, a , částka, na sázení a hazardní hry. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný neuhradil na jistinu úvěru ničeho.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne 5. 5. Shodně vyplývá i z detailů pohybu o provedených platbách doložených žalobkyní, z nichž vyplývá rovněž i verifikační platba , částka, z účtu žalovaného na účet žalobkyně dne , datum, . Z výpisů z účtu žalovaného je dále evidentní, že žalovaný čerpal další úvěru v řádu desítek tisíc korun od jiných poskytovatelů nebankovních úvěrů.Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně se žalovaným uzavřely smlouvu pomocí SMS kódu a znění této smlouvy.Souhlasem se zpracováním osobních údajů měl soud za prokázané znění této listiny.Datovém výstupem z Credit Info CEE ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaný neprocházel insolvenčním rejstříkem, měl negativní záznam v registru SOLUS a neprocházel centrální evidencí exekucí.Kopií občanského průkazu žalovaného a průkazu zdravotního pojištění žalovaného měl soud za prokázané, že žalobkyně disponovala kopiemi těchto dokladů.Detailem pohybu – bezhotovostní platba měl soud za prokázanou platbu , částka, odeslanou z účtu žalobkyně na účet žalovaného dne , datum, .Detailem pohybu – okamžitá příchozí platba měl soud za prokázanou verifikační platbu , částka, došlou z účtu žalovaného na účet žalobkyně dne , datum, .Předsmluvními informacemi měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovanému sdělila před uzavřením smlouvy o úvěru všechny informace vyžadované zákonem o spotřebitelském úvěru.Upomínkou č. , hodnota, , upomínkou č. , hodnota, a dvěma upomínkami zaslanými e-mailem na adresu žalovaného měl soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k řádnému splácení úvěru, e-mailové upomínky byly zaslány na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru.Předžalobní výzvou k zaplacení dlužné částky učiněnou zástupcem žalobkyně ze dne , datum, + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu ještě předtím, než byla podána žaloba.5. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalovanému nebylo v době před ani po uzavření smlouvy o úvěru vedeno žádné exekuční řízení.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané to, že na účet č. , č. účtu, , který patřil žalovanému, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet ze strany žalobkyně dne , datum, , a to na základě jednání o uzavření úvěrové smlouvy. Je nesporné, že žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty jakožto spotřebiteli ze strany žalobkyně, tj. podnikatelky, jejímž předmětem podnikání je poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy že se jednalo o spotřebitelský úvěr. Žalobkyně se v rámci jednání o uzavření úvěrové smlouvy dostatečně nezabývala úvěruschopností žalovaného. Žalobkyně měla k dispozici čtyři měsíční náhledy výpisů z účtu žalovaného přímým přístupem do internetového bankovnictví žalovaného, z nichž vyplývá, že žalovaný čerpal další úvěry i v měsíci, kdy uzavřel smlouvu o úvěru se žalobkyní, jak soud zjistil z výpisu z účtu žalovaného, který soudu zaslala banka. Rovněž z výpisu z účtu je patrné, že žalovaný se hojně věnoval sázkám na internetu. Z toho je evidentní, že žalobkyně řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného, přesto mu poskytla finanční prostředky jakožto spotřebiteli, a to formou spotřebitelského úvěru.7. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.9. Přestože shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z j