ECLI: ECLI:CZ:OSMO:2026:32.C.475.2025.1 Datum: 2026-04-30 Předmět: 51 623,40 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 3005 z. č. 89/2012 Sb. insolvenční návrhnáklady řízeníbezdůvodné obohaceníinsolvencelhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: 51 623,40 Kč s příslušenstvím (§ 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 3005 z. č. 89/2012 Sb.)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “, kterou údajně uzavřela žalobkyně s žalovaným dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr až do výše , částka, . Žalovaný úvěr údajně vyčerpal, respektive poskytnuté finanční prostředky spotřeboval ve výši , částka, , nicméně do dnešního dne je nevrátil. Žalobkyně zesplatnila dluh ke dni , datum, . Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalovaného, a to v březnu a dubnu 2024. Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou údajně poskytnutého úvěru ve výši , částka, a úrokem , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.Ve druhém nároku se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni , částka, – a to smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.2. Zástupkyně žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručeném soudu dne , datum, (na čl. 45 spisu), doplnila svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Zástupkyně žalobkyně uvedla, že žalobkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z tvrzení žalovaného, tvrzení žalovaného byla ověřena doklady předloženými žalovaným a současně ověřovala úvěruschopnost z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Dále žalobkyně výdaje ověřila z výpisu účtu banky za období od října 2023 do března 2024. Na závěr sdělila, že žalovaný na dluh ničeho nezaplatil.3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán v odstavcích dalších, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané platby od žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, , ve výši celkem , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši celkem , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši celkem , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá i z jednotlivých listin žalobkyně – Potvrzení o provedené platbě). Dále tímto výpisem měl soud za prokázané, že žalovaný čerpal další spotřebitelské úvěry u jiných nebankovních poskytovatelů, a také že se věnoval sázkám na internetu.Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovaným měl soud za prokázané znění této smlouvy, neměl však za prokázané, že smlouvu v této podobě s žalobkyní uzavřel skutečně žalovaný.Žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, měl soud za prokázané, že žalovaný poskytl žalobkyni své osobní údaje, dále uvedl, že je svobodný, žije ve vlastním domě bez hypotéky, je zaměstnaný s příjmem , částka, , jeho měsíční výdaje činí , částka, . Žalovaný dále uvedl, že nemá žádné exekuce, není v insolvenci a nejsou u něj ani podmínky pro podání insolvenčního návrhu.Kopiemi občanského průkazu žalovaného a evropského průkazu zdravotního pojištění žalovaného měl soud za prokázané, že žalobkyně disponuje prostými kopiemi uvedených dokladů.Všeobecnými obchodními podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovaného prostřednictvím své zástupkyně k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalovaného.5. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalovanému nebylo před uzavřením úvěrové smlouvy vedeno žádné exekučních řízení EXE. Po uzavření úvěrové smlouvy byla proti žalovanému zahájena 3 exekuční řízení EXE.6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byly ze strany žalobkyně poskytnuty platby ve výši , částka, dne , datum, , ve výši celkem , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši celkem , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši celkem , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, , a to převodem na tento účet. Soud nicméně neměl za prokázané, že smlouvu o úvěru uzavřel s žalobkyní skutečně žalovaný, neboť smlouva nebyla žalovaným podepsána, ani nebyla opatřena jiným projevem jeho vůle. Tvrzení žalobkyně, že smlouva byla podepsána elektronicky soud nepovažuje za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil, přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Soud proto nemá za prokázané, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný. I pokud by soud připustil řádné uzavření úvěrové smlouvy, neměl za prokázané, že žalobkyně řádně prověřila před jejím uzavřením úvěruschopnost žalovaného, byť měla k dispozici výpisy z jeho bankovního účtu. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného posoudila pouze na základě tvrzení žalovaného, která nicméně výpisům z jeho účtu neodpovídala, zejména stran jeho výdajů, současně neprověřila tvrzení žalovaného, že nemá jiné závazky. Také z výpisů z účtu jsou patrné další platby, které odpovídají dalším spotřebitelským úvěrům a dále také časté platby na internetové sázkařské stránky. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného a poskytla úvěr osobě, o jejíchž majetkových poměrech neměla dostatek informací, a která nebyla v době uzavření úvěrové smlouvy evidentně úvěruschopná7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:8. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objekt