46 C 262/2025-22 — Okresní soud v Mostě

1. Žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Mostě dne , datum, žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem a s úrokem z prodlení.2. Žalobkyně uvedla, že uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným Smlouvu o poskytnutí splátkového úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému jakožto dlužníkovi ve výši , částka, . Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho účet. Před uzavřením smlouvy zjišťovala žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, přičemž primárně vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o splátkový úvěr ze dne , datum, . Dále žalobkyně vzala v úvahu pohyby na běžném účtu žalovaného v období od , datum, do , datum, . Žalovaný v žádosti uvedl, že jeho čistá mzda u zaměstnavatele označeného jako „, Anonymizováno, činí , částka, , přičemž žalobkyně identifikovala jako plátce mzdy , jméno FO, . Žalobkyně rovněž prověřovala v databázi BRKI tvrzení žalovaného v žádosti o tom, že nemá žádný jiný úvěr. Žalobkyně po řádném prověření pohybů na běžném účtu zjistila, že výdaje žalovaného dle provedených transkakcí jsou nižší, než v žádosti uvedených , částka, . Žalobkyně však konstruovala výdaje i dle výše životního minima a nezbytných výdajů částkou , částka, . Po odečtení výše výdajů od výše příjmů byla stanovena rezerva ve výši , částka, měsíčně, jež převyšovala výši splátky , částka, . Úvěrová smlouva byla sjednána v rámci aplikace internetbanking. Úvěr byl úročen úrokem 14,48 % p. a. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobou je požadováno zaplacení částky dlužné jistiny , částka, , kapitalizovaného úroku do dne , datum, ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku z prodlení do dne , datum, ve výši , částka, . Současně je žalobou požadován úrok a úrok z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobou je rovněž požadována smluvní pokuta ve výši , částka, s úrokem z prodlení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.4. Účastníci souhlasili dle § 115a o. s. ř. s rozhodnutím věci bez jednání, resp. v případě žalovaného se má ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí, když se k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil.5. Z Rámcové smlouvy o poskytnutí platebních služeb ze dne , datum, je zřejmé, že touto smlouvou byl žalovanému zřízen bankovní účet. Smlouva byla žalovaným vlastnoručně podepsána. Součástí smlouvy je i ujednání vztahující se k poskytování internetového bankovnictví (internetbanking).6. Dle vyplněného dotazníku k žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že má nezbytné výdaje ve výši , částka, měsíčně a čistou mzdu ve výši , částka, , jeho zaměstnavatel měl být , Anonymizováno, .7. Dle výpisu z běžného účtu za dobu od , datum, do , datum, vyplývá, že většina platebních transakcí je představována vklady a výběry prostřednictvím bankomatu (nelze tak zjistit účel plateb). Mzda vyplacená na účet plátcem , jméno FO, činila 3 x , částka, , 1 x , částka, , 1x , částka, , 1 x , částka, a 1 x , částka, , v , Anonymizováno, vynakládal žalovaný značné částky na hazard (, právnická osoba, .).8. Na základě analýzy pohybů běžném účtu identifikovala žalobkyně jako rizikový faktor výdaje na hazard (sázky) ve výši , částka, měsíčně. Výdaje vyčíslila žalobkyně oproti žádosti částkou , částka, měsíčně.9. Lustrací v BRKI bylo zjištěno, že dle databáze žalovaný neměl předchozí úvěry.10. Dle předsmluvní informace ke splátkovému úvěru vyplývá, že výše spotřebitelského měla činit , částka, , přičemž úvěr měl být splacen v 36 měsíčních splátkách po , částka, . Celkově měl žalovaný splatit , částka, . Úvěr byl úročen úrokovou sazbou ve výši 14,48 % a RPSN činila 15,46 %. Banka byla oprávněna zjišťovat informace v bankovním a nebankovním registru klientských informací.11. Ze smlouvy o poskytnutí splátkového úvěru ze dne , datum, vyplývá, že úvěr byl sjednán zprostředkovatelem , Anonymizováno, -, právnická osoba, , žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši , částka, jako účel neúčelový čerpaný vyplacením na běžný účet. Úvěr byl úročen sazbou 14,48 %, přičemž RPSN úvěru činila 15,46 %. Úvěr měl být splácen 36 anuitními měsíčními splátkami po , částka, . Smlouva obsahuje v článku V. ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % z poskytnutého úvěru za každý i započatý měsíc porušení smlouvy. Smlouva byla sjednána na dálku.12. Připojené obchodní podmínky žalobkyně ze dne , datum, nejsou žalovaným podepsány.13. Dokladem o vyplacení úvěru bylo doloženo, že úvěr ve výši , částka, byl žalovanému poskytnut převodem na běžný účet dne , datum, .14. Z výpisu z úvěrového účtu a z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný splatil celkem , částka, .15. Oznámením o zesplatnění splátkového úvěru ze dne , datum, informovala žalobkyně žalovaného o tom, že úvěr se stane v důsledku prodlení žalovaného předčasně splatný ke dni , datum, .16. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne , datum, . Dle dodejky byla výzva doručena , datum, do vlastních rukou na adresu hlášeného pobytu žalovaného.17. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí; práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.18. Podle § 2 odst. 1 z. s. ú., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 [Právní rozhledy 21/2018 s. 757] či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018).22. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39 [3225/2015 Sb. NSS]).23. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice 2008/48/ES. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. Čl. 23 směrnice 2008/48/ES vyžaduje, aby věřitel, který neposoudí úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, obdržel částku významně nižší, než je částka, kterou by mohl získat, kdyby dodržel svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka (rozsudek Soudního dvora EU z 27. 3. 2014 ve věci C-565/12 – LCL Le Crédit Lyonnais SA v. Fesi