61 C 5/2026-18 — Okresní soud v Mostě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”).2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující žalovaná jako držitel rozhlasového přijímače byla povinna přihlásit se jako poplatník rozhlasového poplatku ve výši , částka, měsíčně (od , datum, ve výši , částka, měsíčně) a tento platit žalobkyni podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen „zákona o rozhlasových a televizních poplatcích“). Žalovaná se jako poplatník přihlásila dne , datum, . Žalovaná nedostála své poplatkové povinnosti a dluží žalobkyni poplatky za období od listopadu 2022 do října 2025.3. Soud podle § 115a o.s.ř. rozhodl věc bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů, neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak má za to, že žalovaná s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se dne , datum, přihlásila jako poplatník rozhlasových poplatků, když přihlásila rozhlasový přijímač do příslušené evidence. Žalovaná nezaplatil rozhlasový poplatek za období od , datum, do , datum, , celkem , částka, , a to ani přes výzvu žalobkyně.5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalovaná se stala vlastníkem rozhlasového přijímače, proto jí ve smyslu § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích vznikla poplatková povinnost Platit rozhlasový poplatek byla žalovaná povinna žalobkyni jako provozovateli rozhlasového vysílání dle § 7 odst.1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je žalovaná jako fyzická osoba povinna platit rozhlasový poplatek nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce s tím, že první platba rozhlasového poplatku byla splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se žalovaná stala poplatníkem. Výše rozhlasového poplatku činí , částka, měsíčně (, částka, měsíčně od , datum, ) dle § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. Protože žalovaná nezaplatila dle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích rozhlasový poplatek ani na základě výzvy žalobkyně, byla žalobkyně oprávněna domáhat se svého práva u soudu včetně práva na zaplacení úroku z prodlení.6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud ve shodě se žalobou žalobkyni přiznal úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po dni jejich splatnosti, tj. od , datum, do , datum, , v kapitalizované výši , částka, , kdy byla žalovaná s úhradou těchto rozhlasových poplatků již v prodlení. Za další období žalobkyně úrok z prodlení již přiznat nežádala.7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II tohoto rozsudku dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva ve výši dle dále uvedeného. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a paušální náhrada nákladů za podání žaloby a za výzvu k plnění ve výši 2x , částka, dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 1 odst. 3 písm.a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem , částka, .8. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť jinou odměnu nepovažoval za přiměřenou vzhledem k tomu, že návrh byl žalobkyní podán na ustáleném vzoru, který uplatňuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, a peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, .9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení delší lhůty neshledal důvod.