12 C 7/2024-38 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 12 625 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců od 1 800 do 2 500 cm2, [registrační značka], [VIN kód] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby provozovatel, neměl ode dne 1. 9. 2022 do 2. 1. 2023 a dále od 13. 3. 2021 do 12. 5. 2021 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 124 dní a 61 dní žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Žalobce v souladu zaslal žalovanému výzvy k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala [datum], resp. [datum]. 2. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný na požadovanou částku dosud ničeho neuhradil, žalobci tak nezbylo, než se svého nároku domáhat soudní cestou. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Mongolska, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Podle vyhlášky č. 106/1978 Sb. ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Mongolskem o poskytování právní pomoci a o právních vztazích v občanských, rodinných a trestních věcech ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), konkrétně podle článku 36 odst. 1 se smluvní závazky mezi fyzickými osobami, jakož i mezi fyzickými a právnickými osobami, s výjimkou závazků týkajících se nemovitého majetku, řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území byla uzavřena dohoda, pokud se její účastníci nedohodli o použití jiného právního řádu, jenž se týká závazků. Podle článku 37 odst. 1 Smlouvy k jednání o návrhu, který vznikl na základě vztahů uvedených v článku 36 této smlouvy, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště. V těchto věcech je příslušný i soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště navrhovatel, pod podmínkou, že na tomto území je předmět sporu nebo majetek odpůrce. Podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy se účastníci závazkového právního vztahu mohou dohodnout o změně příslušnosti soudu ve věcech uvedených v článku 36 odst. 1 této smlouvy. Není však přípustné touto dohodou měnit věcnou příslušnost soudů. Soud na tomto místě dospívá k závěru, že závazkový právní vztah byl uzavřen v tuzemsku s tuzemskou společností, plněno mělo být rovněž v České republice a žalovaný měl v době uzavření závazku a stále má trvalý pobyt na území České republiky. Mezinárodní prvek vnesený do závazkového právního vztahu státní příslušností žalovaného nemůže toto svou intenzitou převážit. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 5. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil a žalobce s tímto postupem souhlasil již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobě), soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>6. Soud v dané věci provedl dokazování, a to:</b> 7. Ze zjištěných údajů o vozidle má soud za prokázané, že vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka] vlastní žalovaný. 8. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 4 265 Kč. 9. Upomínkou ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 4 280 Kč. 10. Druhou upomínkou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce upomínal žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 4 310 Kč. 11. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a přehledem sledování zásilky a poštovním archem, má soud za prokázané, že žalobce upomínal žalovaného o zaplacení dlužné částky 4 655 Kč před podáním žaloby a tato výzva byla žalovanému doručena. 12. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 8 360 Kč. Z poštovního přehledu má soud za prokázané, že uvedené bylo žalovanému doručeno. 13. Upomínkou o úhradě nedoplatku ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce upomínal žalovaného o zaplacení částky 8 427 Kč. 14. Druhou upomínkou ze dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce vyzýval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 8 514 Kč. 15. Předžalobní výzvou ze dne [datum] a přehledem sledování zásilky a poštovním archem, má soud za prokázané, že žalobce upomínal žalovaného o zaplacení dlužné částky 8 645 Kč před podáním žaloby a tato výzva byla žalovanému doručena. 16. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem výše uvedeného vozidla. Za předmětné období však žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jež vyžaduje zákon č. 168/1999 Sb. Žalobce proto vyzval žalovaného opakovaně k úhradě příspěvku do garančního fondu. Žalovaný tento příspěvek neuhradil ani po opakovaných upomínkách. Žalovaný tak dluží žalobci částku v žalované výši 12 625 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil ani po další výzvě žalobce. 17. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2018 nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 18. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 19. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 20. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 21. Podle § 1970 z. č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 22. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 23. Žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Žalovaný však tento příspěvek ani p