12 C 257/2021-34 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje rozsudek podle § 157 odst. 4 o. s. ř. zkrácenou verzi odůvodnění. 2. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobci povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla uzavřené mezi účastníky řízení dne 5. 7. 2019. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je plnění ze závazkového vztahu, kdy jeden účastník je občanem Ukrajiny, který má a v době uzavření smlouvy měl povolen pobyt v České republice, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o předmětném právu v jeho pravomoci. Dospěl k závěru, že v tuto otázku nelze řešit podle zákona č. 97/1963 Sb. o mezinárodním právu soukromém a procesním, (dále jen„ ZMPS“) neboť dne 28. května 2001 byla v Kyjevě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (dále jen„ Smlouva“), uveřejněna pod [číslo] Sb. m. s. – účinná od 8. 11. 2002. Podle ustanovení článku [číslo] Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Věcná příslušnost Okresních soudů se pak podává z ustanovení § 9 občanského soudního řádu„ a contrario“. Místní příslušnost podepsaného soudu je dána z toho důvodu, že v době zahájení řízení byl tento soud soudem místa bydliště žalovaného, který má na adrese shora povolený pobyt na území České republiky. Následně se soud zabýval otázkou, jakým právem se bude právní vztah řídit. Podle čl. 48 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. V daném případě tedy právním řádem České republiky. <b>5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:</b> Účastníci řízení uzavřeli dne 5. 7. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které se žalobce z pozice pojistitele zavázal žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobci pojistné. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 5. 7. 2019, roční pojistné bylo sjednáno ve výši 4 114 Kč. Žalovaný žalobci neuhradil pojistné splatné dne 5. 1. 2021, pojištění proto zaniklo dne 3. 6. 2021, přičemž za období od 5. 1. 2021 do 3. 6. 2021 žalovaný dluží žalobci na pojistném částku v celkové výši 1 917 Kč a na poplatku za zaslání upomínky 300 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen jako „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 1970 o. z. o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobci pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobci nezaplatil pojistné za období od 5. 1. 2021 do 3. 6. 2021. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle smluvního poplatku za zaslání upomínky i zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Vzhledem k tomu, že se žalobce předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšný žalobce má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobce tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobce představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.