14 C 247/2021-22 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 23. 9. 2020. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 8. 10. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, [číslo jednací]. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 1. 1. 2020 do dne 31. 5. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 149 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2020. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětnou výzvu nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 2. 6. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 7 303 Kč, která se skládá: Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. G) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 149 dní, celkem ve výši 7 003 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je plnění ze závazkového vztahu, kdy jeden účastník je občanem Ukrajiny, který v době uzavření smlouvy měl a i nyní má bydliště v České republice, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování o předmětném právu v jeho pravomoci. Dospěl k závěru, že v tuto otázku nelze řešit podle zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“) ani dle komunitárního práva, neboť dne 28. května 2001 byla v Kyjevě podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (dále jen„ Smlouva“), uveřejněna pod [číslo] Sb. m. s. – účinná od 8. 11. 2002. Podle ustanovení článku [číslo] Smlouvy pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Věcná příslušnost Okresních soudů se pak podává z ustanovení § 9 občanského soudního řádu„ a contrario“. Místní příslušnost podepsaného soudu je dána z toho důvodu, že v době zahájení řízení byl tento soud soudem místa bydliště žalovaného. Následně se soud zabýval otázkou, jakým právem se bude právní vztah řídit. Podle čl. 48 jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. V daném případě tedy právním řádem České republiky. 4. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že účastníci řízení proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítali, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 5. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem/provozovatelem výše uvedeného vozidla. Za předmětné období však žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jež vyžaduje zákon č. 168/1999 Sb. Žalobce proto vyzval žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu. Žalovaný tento neuhradil ani po opakovaných upomínkách. Žalovaný tak dluží žalobci částku v žalované výši. Žalovaný tuto částku neuhradil ani po další výzvě žalobce. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2018 nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Podle § 1970 z.č. 89/2012, Sb. Občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Žaloba je důvodná. Žalovaný jako vlastník/provozovatel vozidla neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo toto vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Žalovaný však tento příspěvek ani po výzvách neuhradil, neuhradil ani náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Protože svoji povinnost nesplnil žalovaný řádně, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ža