10 C 10/2022-39 — Okresní soud v Náchodě

1. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání dle § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř. 2. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4. 12. 2019 a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy (dále v nároku [číslo] jen„ Smlouva“), do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [obec a číslo] [anonymizováno] elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Smluvní strany se ve Smlouvě dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Smluvní strany si ve Smlouvě v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. V souladu s uvedeným vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy. Splatnost jednotlivých záloh byla stanovena v plánu záloh na budoucí období ze dne 3. 1. 2020. Vyúčtování smluvní pokuty žalobkyně provedla v rámci upomínky ze dne 06. 10. 2020, za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc září 2020, splatné 15. 9. 2020. Žalobkyně dne 10. 11. 2020, vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 4 575,04 Kč včetně DPH, splatnou dne 30. 11. 2020, následující: 4 475,03 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 1, [číslo] MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 21. 8. 2020 do 29. 10. 2020 – 100 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením zálohy na dodávku elektřiny. Tuto fakturu, obsahující informace o době, ceně a množství odebrané elektřiny, s detailem stanovení spotřeby, detailní strukturou vyúčtování, přehledem plateb zahrnutých do vyúčtování a s odkazem, kde lze nalézt ceníky elektřiny, zaslala žalobkyně žalovanému poštovní zásilkou na sjednanou korespondenční adresu. Na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. K úhradě zbývá částka 4 575,04 Kč. 3. Dále žalobkyně uvedla, že smluvní strany si ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 4. 12. 2019 (dále v nároku [číslo] jen„ Smlouva“) v odstavci„ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Na základě Smlouvy, odstavec„ Ostatní ujednání“, vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení žalované faktury [variabilní symbol]. V souladu s čl. 5 obchodních podmínek, které jsou nedílnou součástí uzavřené smlouvy, byla splatnost faktury stanovena v samotné faktuře na 30. 11. 2020. Vyúčtování smluvní pokuty žalobkyně provedla v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 18. 12. 2020 pod variabilním symbolem [číslo]. Splatnost smluvní pokuty byla dle čl. 5 cit. obchodních podmínek stanovena na nejméně sedm dní od data vystavení vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky. 4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občanem Slovenské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 7 a), b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soud je soudem místa plnění. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 o. s. ř., jeho místní příslušnost se podává z citovaného čl. 5 Nařízení. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany měly v době uzavření smlouvy sídlo (místo podnikání) v České republice, kde se nachází i místo plnění, takže cizí prvek vnesený do vztahu občanstvím žalovaného nemůže svou intenzitou toto převážit. 5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. 6. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, žalobkyně s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 7. Z předložených listinných důkazů byl v řízení zjištěn skutkový stav věci odpovídající tvrzením žalobkyně. Žalobkyně předložila zejména smlouvu o sdružených službách, plán záloh a vyúčtování. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Provedené důkazy pak nebyly žádnými jinými důkazními návrhy ze strany žalovaného co do jejich pravosti a pravdivosti zpochybňovány. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné. 8. Podle § 72 zákona č. 458/2000 Sb., zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. 9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 10. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu dle shora uvedeného ustanovení ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 o. z. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Jelikož žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném smluvní pokutu. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (200 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 600 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b