12 C 10/2022-118 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u [anonymizována dvě slova] v [obec a číslo] dne domáhal po žalovaném zaplacení částky 147 417,08 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že poskytl žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova], č. [anonymizováno] ze dne [datum], úvěr ve výši [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 491,96 Kč, splátek bylo ujednáno celkem 84. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 9,90 % p. a. a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaný postupně čerpanou jistinu pravidelně splácel, následně se však dostal do prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného využil žalobce svého práva a přípisem ze dne 22. 3. 2019 odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy mělo účinky zesplatnění celého závazku žalovaného, a to ke dni 26. 4. 2019. Žalovaný byl žalobcem upomínán o uhrazení dlužné úvěrové částky, žalovaný však na tuto ničeho neuhradil. Za této procesí situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. Žalovaným dlužná a žalobci neuhrazená částka se sestávající se z dlužné jistiny ve výši 147 167,08 Kč, poplatky ve výši 250 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 4 743,15 Kč (do dne splatnosti) a dále 22 857,91 Kč (ode dne splatnosti do 4. 2. 2020), když žalobce dále požaduje smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. [název soudu] usnesením ze dne 20. 10. 2021, č. j. [číslo jednací] vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Náchodě. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Polské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště, resp. místo podnikání v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit. 5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto souhlasil a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. 6. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění: 7. Žádostí o poskytnutí hotovostního úvěru ze dne 19. 4. 2021 má soud za prokázané, že žalovaný v žádosti o úvěru uvedl, že je jeho měsíční příjem 21 600 Kč. Žalovaný pracuje jako OSVČ ve stavebnictví, byl svobodný, vlastní rodinný dům. 8. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ mPŮJČKA PLUS“ č. [anonymizováno], Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, Sazebníku žalobce, historického výpisu z účtu žalovaného, má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne 19. 4. 2016 se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky činila 3 491,96 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 9,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s hrazením jednotlivých splátek úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když přehled splácení je zachycen na výpisu z úvěrového účtu žalovaného – č. l. 98 - 108 spisu). Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného. Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to dopisem ze dne 26. 4. 2019. 9. Dne 19. 4. 2016 byla zaslána na bankovní účet žalovaného částku [částka]. 10. Přípisem označeným jako„ Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ ze dne 19. 9. 2015 má soud za prokázané, že žalobce tímto odstoupil od výše specifikované úvěrové smlouvy a to pro prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek úvěru. Žalobce rovněž žalovaného rovněž upozornil na skutečnost, že odstoupením od smlouvy se celá pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru zesplatňuje, a proto žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky. 11. První výzvou k uhrazení dlužné částky ze dne 6. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval k uhrazení dlužné splátky plynoucí z výše specifikované smlouvy o úvěru. 12. Druhou výzvou k uhrazení dlužné částky ze dne 27. 2. 2019 má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval k uhrazení dlužné splátky plynoucí z výše specifikované smlouvy o úvěru. 13. Poslední výzvou k uhrazení dlužné částky a poštovní obálkou má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Současně žalovaného upozornil, že v případě, že částku neuhradí, dojde k odstoupení od smlouvy a zesplatnění úvěru. 14. Oznámením o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu má soud za prokázané že před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 15. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným dne 19. 4. 2016 smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 84 měsíčních splátkách po 3 491,96 Kč. Žalobce řádně zkoumal úvěruschopnsot žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 9,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou a pojištění úvěru. Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že došlo s prodlením s hrazením jednotlivých splátek ze strany žalovaného (žalovaný se poprvé dostal do prodlení se splátkou splatnou v lednu 2015). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, po tom, co se žalovaný dostal do prodlení, když dopisem ze dne 22. 3. 2019 žalovaného o tomto informoval. Zároveň žalovaného poučil o tom, že odstoupením od smlouvy dochází ke zesplatnění celého dlužného závazku žalovaného vůči žalobci a žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 18. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou vý