12 C 100/2023-121 — Okresní soud v Náchodě

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu v [obec] domáhal po žalovaném zaplacení částky 33 609,64 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že poskytl žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o hotovostním úvěru mPůjčka Plus, č. [anonymizováno] ze dne [datum], úvěr ve výši 50 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalovaný se čerpaný úvěr zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 136,43 Kč, splátek bylo ujednáno celkem 60. Žalovaný byl současně dle smluvního ujednání povinen hradit žalobci obchodní úrok z neuhrazené jistiny ve výši 7,90 % p. a. a dále pak měsíční poplatky za správu úvěru. Žalovaný se však dostal do prodlení, když neuhradil žádnou splátku za měsíce květen, červen, červenec 2022. Z důvodu prodlení žalovaného využil žalobce svého práva a odstoupil od uzavřené úvěrové smlouvy. Odstoupení od smlouvy mělo účinky zesplatnění celého závazku žalovaného, a to s účinností ke dni [datum]. Žalovaný byl žalobcem upomínán o uhrazení dlužné úvěrové částky, žalovaný však na tuto ničeho neuhradil. Za této procesní situace tak žalobci nezbylo než se svého nároku domáhat soudní cestou. Dlužná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 33 609,64 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 939,07 Kč a dále žalobce požaduje smluvní a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce má sídlo na území Polské republiky, zkoumal soud nejprve, zda je rozhodování v této věci v jeho pravomoci. Závěr soudu o tom, že rozhodování sporu je v jeho pravomoci, resp. že je k rozhodování sporu mezinárodně příslušný má oporu v ustanovení čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť podepsaný soudu je soudem místa bydliště žalovaného. Věcná příslušnost Okresního soudu v Náchodě je dána ustanovením § 9/1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“)„ a contrario“, jeho místní příslušnost, jakožto obecného soudu žalovaného, je dána ustanovením § 84 ve spojení s § 85/1 o. s. ř. ve spojení s konstantní judikaturou. Právní vztah se pak řídí právním řádem České republiky dle ustanovení § 4/2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU [příjmení] [jméno] ([příjmení]) [číslo] ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), neboť nárok má oporu v právním řádu České republiky, pohledávka vznikla v České republice, obě strany smlouvy měly v době uzavření smlouvy bydliště, resp. místo podnikání v České republice; cizí prvek vnesený do vztahu sídlem žalobce v zahraničí nemůže svou intenzitou toto převážit. 4. Soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky. <b>5. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:</b> 6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno], Podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů mBank, Sazebníku žalobce, historického výpisu z účtu žalovaného, ze Smlouvy o vedení účtu u mBank, z Žádosti o zřízení účtu č. [anonymizováno] má soud za prokázané, že žalobce uzavřel dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách, kdy výše měsíční splátky činila 1 136,43 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 7,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného z historie účtu žalovaného. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky žalobce, dle kterých bylo možné celý úvěrový závazek žalovaného zesplatnit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru nebo do prodlení se splácením jedné splátky delšího než tři měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když neuhradil žádnou splátku za měsíce květen, červen, červenec 2022). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to se splatností celého dluhu k datu [datum]. 7. Dne [datum] byla zaslána na bankovní účet žalovaného částka 50 000 Kč. 8. Přípisem označeným jako„ Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce tímto odstoupil od výše specifikované úvěrové smlouvy, a to pro prodlení žalovaného se splácením jednotlivých splátek úvěru. Žalobce rovněž žalovaného rovněž upozornil na skutečnost, že odstoupením od smlouvy se celá pohledávka plynoucí ze smlouvy o úvěru zpoplatňuje, a proto žalovaného vyzval k zaplacení dlužné částky. Uvedené bylo zasíláno žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. 9. Oznámením o právním zastoupení a výzvě k úhradě dluhu ze dne [datum] má soud za prokázané že před podáním žaloby byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. 10. Po provedeném dokazování listinnými důkazy učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splatit v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 1 136,43 Kč. Žalobce řádně zkoumal úvěruschopnsot žalovaného, žalovaný splácel pohledávku řádně cca 2 roky. Žalovaný se zavázal hradit úvěrovému věřiteli úrok z čerpaného úvěru ve výši 7,90 % p. a. z vyčerpané a neuhrazené jistiny úvěru, poplatky za úkony související se smlouvou. Dle Všeobecných obchodních podmínek mohl právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupit v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru nebo do prodlení se splácením jedné splátky delšího než tři měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením jemu poskytnutého úvěru (když neuhradil žádnou splátku za měsíce květen, červen, červenec 2022). Žalobce svého práva na odstoupení od smlouvy využil, a to se splatností celého dluhu k datu [datum]. Zároveň žalovaného poučil o tom, že odstoupením od smlouvy dochází ke zesplatnění celého dlužného závazku žalovaného vůči žalobci a žalovaného vyzval k uhrazení dlužné částky. Žalovaný na dlužnou částku dosud ničeho neuhradil. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 o. z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014, Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav dále aplikoval citované právní normy, když s ohledem na s ustanovení § 2395 a násl. o. z. soud dovozuje, že jednáním právního žalobce a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu výše citovaného ustanovení. Právní předchůdce žalobce plnil svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobci vrátit a zaplatit dohodnutý obchodní úrok, případný úrok z prodlení a stanovené a účtované poplatky. 15. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měl žalobce jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pou